Jsou potravinové banky i pro uprchlíky? Do vyhrocené debaty vstoupila Merkelová

Potravinová banka v Essenu je jednou ze zhruba 930 poboček organizace Tafel, která rozdává potřebným potraviny, jež by jinak skončily z různých důvodů v odpadu. V polovině ledna se banka rozhodla, že neumožní registraci dalším cizincům. Za důvod označila i to, že mladí muži z řad migrantů tvoří stále větší podíl příjemců její pomoci a kvůli nim se potravinovou banku bojí navštěvovat důchodci a ženy samoživitelky.

"Myslím, že by se taková kategorizace činit neměla. To není dobré, ale také to ukazuje ten tlak, který existuje," řekla kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Proti ní se prakticky vzápětí postavil šéf poslanců sesterské CSU Alexander Dobrindt, který naopak rozhodnutí potravinové banky podpořil. "Je správné postarat se o to, aby v potravinové bance nedocházelo k vytlačování (části lidí)," poznamenal.

Pochopení pro banku dává najevo německá veřejnost. Průzkum veřejného mínění pro deník Bild ukázal, že 52,5 procenta Němců nechápe kritiku kancléřky Merkelové vůči potravinové bance. Stejný názor jako šéfka vlády má 37,3 procenta dotázaných.

K problematice se v úterý v Berlíně vyjádřili také zástupci více než 30 sociálních organizací, podle nichž by bylo dobré najít jiné řešení problému. Potraviny by se měly rozdělovat lidem podle toho, kdo je skutečně nejvíce potřebuje, nikoliv podle toho, jaký mají pas.

Politici by se podle nich měli ptát především na to, proč v době hospodářského růstu a rekordní zaměstnanosti musí pomoci potravinových bank využívat kolem 1,5 milionu lidí. Proč počet poboček organizace Tafel jen mezi lety 1998 a 2008 stoupl ze 155 na 790, anebo jak je možné, že se mezi jinými zvyšuje počet žen ohrožených chudobou a nyní jich je už kolem 18 procent. A také jak se mohlo stát, že má 40 procent Němců nižší reálný příjem než před 20 lety. "Očekáváme od spolkové vlády, že chudobu a boje o přerozdělování nebude komentovat, ale řešit," řekl šéf organizace Pro Asyl Günter Burkhardt.