Zemřel "osvětimský účetní" Gröning, trest vězení si odpykávat nezačal

Berlín - V pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Bylo mu 96 let.

Informoval o tom dnes server Spiegel Online. Bývalý dobrovolník jednotek Waffen-SS se přiznal, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů vyhlazovacího tábora a počítal jejich peníze. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300.000 Židů, kteří zemřeli v nacistickém vyhlazovacím táboře v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944 uložil čtyřletý trest vězení.

Gröning podle médií uznával svou morální vinu, nevnímal se ale jako pachatel, nýbrž jako pouhé kolečko v mašinerii nacistického režimu. „Cítím vinu vůči židovskému lidu, že jsem byl v oddílu, který ty zločiny spáchal, aniž bych však byl pachatelem. Židovský národ prosím o prominutí. A pána boha prosím o odpuštění," řekl Gröning kdysi v rozhovoru.

Do poslední chvíle se pokoušel dosáhnout toho, aby nemusel do vězení nastoupit. Loni v listopadu soud v Celle rozhodl, že si může navzdory vysokému věku trest vězení odpykat. Bývalý člen jednotek SS se následně dovolal k ústavnímu soudu. Nástup do vězení chtěl odvrátit s poukazem na údajné porušení základního práva na život a na tělesnou nedotknutelnost. Ústavní soudci ale jeho dovolání zamítli. Následně Gröning neuspěl ani s žádostí o udělení milosti, další žádost ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko posuzovalo.

Související

Více souvisejících

Oskar Gröning (dozorce z Osvětimi) Německo Osvětim

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 22 minutami

před 55 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy