Barcelona - Poslanci katalánského parlamentu se ve čtvrtek večer neshodli na zvolení exministra Jordiho Turulla šéfem regionání vlády. Pokud nebude nový premiér Katalánska zvolen do dvou měsíců, musí se konat nové parlamentní volby volby. Jejich datum španělská média spočítala na 15. července.
Turull dostal hlasy dvou hlavních separatistických uskupení - Společně pro Katalánsko (JXCat) a Republikánské levice Katalánska (ERC). Čtyři poslanci krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), jejichž hlasy potřeboval Turull k získání absolutní většiny 68 ze 135, se však hlasování neúčastnili. Politici CUP to vysvětlovali tím, že zbylé separatistické strany se příliš málo zasazují o co nejrychlejší vyhlášení katalánské republiky, které je hlavním cílem této formace.
Po neúspěšném prvním hlasování se má v sobotu konat druhé kolo, v němž už kandidátovi stačí prostá většina hlasů. Zatím ovšem není jisté, zda se toto hlasování vůbec uskuteční. Na dnešek totiž soudce nejvyššího soudu předvolal bývalé vedení Katalánska, které zřejmě obžaluje ze vzpoury kvůli separatistických snahám. Několika z nich, včetně Turulla, hrozí uvalení vazby.
Turull byl již třetím neúspěšným kandidátem na katalánského premiéra od prosincových voleb, v nichž získali separatisté křehkou většinu. Prvním byl expremiér Carles Puigdemont, který je ale na útěku v Belgii.
Druhým kandidátem měl být podle Puigdemontova návrhu separatistický lídr Jordi Sánchez, který je ale od poloviny loňského října ve vazbě za to, že v září svolal v Barceloně demonstraci na protest proti razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek