Za rok Británie opustí EU. Jak se změní svět?

Jedním z nich je například bývalý finský premiér Alexander Stubb, který se už dříve nechal slyšet, že nikdy za svou politickou kariéru nezaznamenal takovou jednotu v kontinentální Evropě. 

"Už po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyjádřil nespočet evropských vrcholných politiků obavy, že se mohou s dosavadním vývojem posledních 25 let definitivně rozloučit. Ty je pak zřejmě přiměly k potřebě hlubší spolupráce," řekl Stubb britskému deníku The Guardian.

Další ránou pro Evropu byly politické hádky a obecně velmi komplikované vyjednávání o nových vztazích mezi EU a Velkou Británií. Jeden z čelních diplomatů se dokonce nechal slyšet, že radši ruší nebo odkládá veškeré schůze týkající se brexitu, protože se během nich stejně nic nevyřeší. 

"Brexit je velmi bolestivý a traumatický nejen pro EU, ale i pro Velkou Británii. Svým charakterem velmi poškodil dosavadní identitu projektu spojenectví všech evropských zemí, včetně Norska a Švýcarska," řekl Luuk van Middelaar, historik a bývalý poradce bývalého prezidenta Evropské rady Hermana Van Rompuya.

Norsko a Švýcarsko sice nejsou v EU, ale mají s ní zvláštní bilaterální dohody. Norsko je například členem Evropského hospodářského prostoru.

Z výše uvedených důvodů vyvstal spor o to, zda má brexit proběhnout v měkké, nebo tvrdé formě. Komplikovaná vyjednávání patrně ukazují, že politická cena měkkého brexitu jasně převyšuje ekonomickou cenu tvrdého brexitu.

Tvrdý brexit, který zpočátku požadovala britská premiérka Theresa Mayová zřejmě neobstojí. Mnohem výhodnější bude měkký brexit se setrváním v celní unii a na volném trhu, protože v opačném případě hrozí Velké Británii izolace a závislost na zvláštních vztazích s bývalými koloniemi a USA, což je obrovský politický hazard.

"Členské země se proti Velké Británii v takovém případě spojí. Nelze počítat s tím, že by přistoupili na dvoustranné dohody. Nebudou přeci riskovat, že by se Velká Británii mohlo dařit lépe mimo EU," řekl Stubb v rozhovoru pro britský deník The Guardian. 

Další komplikací, která vyvstane v souvislosti s brexitem, nebudou pouze nové vztahy s Velkou Británii, nýbrž ztráta příjmů do rozpočtu EU, kterému bude chybět 10-14 bilionů euro. 

O úsporných opatření souvisejících s výše uvedenou mezerou se momentálně vedou dalekosáhlé diskuze mezi čistými plátci a čistými příjemci, kdy například Itálie chce využívat prostředky z rozpočtu EU na řešení uprchlické krize, kdežto Francie na harmonizaci daní.

Jiné státy například navrhují pozastavení dotací a jiných příjmů z rozpočtu zemím, který jsou dlouhodobě kritizovány za poškozování principů demokracie a právního státu - Polsko, Maďarsko a Rumunsko.