Vystoupit z EU a zase vstoupit? V Británii se rodí plán na zastavení brexitu

"Je třeba vzít v potaz, že by si příznivci setrvání Velké Británie v EU ublížili, kdyby zahájili ostrou kampaň proti brexitu. Ono samotné vyjednávání o brexitu znamená velkou dávku trpělivosti a rozvahy, kdy není dobré začít dělat během rozdělané práce něco úplně jiného. Situace se den se dnem mění a člověk musí být schopný dělat kompromisy. Na druhou stranu nesmíme opomenout fakt, že brexit bude mít bolestivý dopad na nás, naše rodiny, přátele, sousedy a obecně postavení naší země ve světě. I proto je naší povinností konat, ne stát a čekat, že to nějak dopadne," řekl Bullock britskému deníku The Guardian

Bullock dále řekl, že proces zastavení brexitu má nejen právní, ale i politické překážky. Ty by se daly překonat, kdyby labouristická strana výrazně změnila svůj volební program, vyhrála příští volby, a britští eurohujeři mohou slavit.

Toryovci budou pravděpodobně vždycky víc euroskeptičtí. Ostatně byl to konzervativní premiér David Cameron, který, ač vedl kampaň proti brexitu, souhlasil s vypsáním referenda o členství v EU.

Určitá míra skepse vůči EU se v řadách toryovců objevila už v 90. letech, kdy bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová alias Železná lady, ač dříve zastánkyně posilování vzájemných evropských vztahů, odmítala hlubší evropskou integraci, na jejímž základě se pak zrodila EU, kterou známe dnes.

To se také stalo jedním z klíčových důvodů jejího politického pádu. Tím druhým bylo kontroverzní zavedení daně z hlavy, proti níž protestovaly na Trafalgarském náměstí tisíce lidí.

"Sjednocená Evropa je klasickým utopickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, programem, jehož nevyhnutelným údělem je krach," řekla Thatcherová ve svém bestselleru Umění vládnout

Na politiku své předchůdkyně na Downing Street chtěla původně navázat také současná britská premiérka Theresa Mayová, ale vzhledem k jejím dosavadním neúspěchům při vyjednávání o původně zamýšleném tvrdém brexitu by se dalo spekulovat, že se jedná o hliněnou, nikoliv železnou, lady. 

Dvě cesty zastavení brexitu

Ale zpět k možnosti zastavení brexitu. Steve Bullock ve svém vyjádření pro britský deník The Guardin připomněl, že za stávajících podmínek opustí Velká Británie EU 29. března 2019. Od tohoto data pak bude nacházet v takzvaném přechodném dvouletém období, kdy jí zůstane zachován přístup k celní unii a volnému trhu a pohybu osob. Bude se vlastně jednat o situaci, kdy bude de jure mimo EU, ale de facto stále v ní. Určité povinnosti členství v EU ji však pravděpodobně odpadnou.

Možnosti zvrátit brexit jsou tedy dvě. Jednou z nich je požádat EU o další odklad oficiálního vystoupení z EU a tím pádem získat více času, kdy se mohou dostat k moci například labouristé, kteří by pak celý proces ukončili. Tato varianta je jednou z nejméně přijatelných, protože by si to příznivci brexitu mohli vykládat jako pohrdání vůlí britských občanů, kteří hlasovali pro odchod.

Samozřejmě nelze vyloučit ani možnost vypsání druhého referenda o brexitu, v němž by Britové mohli ještě více zvážit, zda tedy opravdu chtějí vystoupit.

Další alternativou, která přichází v úvahu, je zastavení brexitu během přechodného období, a to buď prostřednictvím volených zástupců, nebo referendem, v němž si voliči odhlasují opětovný vstup do EU. Velká Británie by vlastně vystoupila a hned zase vstoupila.

V případě výše uvedené varianty by se ani nejednalo v rozporu s referendem z roku 2016. To, co se v něm řešilo, bylo pouze, zda odejít, či zůstat, nikoliv zda odejít, či zůstat navěky.