Brexit bude mít tvrdší dopad, než se myslelo. Británie zaplatí ohromné množství peněz

Ačkoliv vláda přistoupila na drobné změny návrhu, jejichž účelem je vynětí britských příspěvků do Evropského rozvojového fondu činící 2,9 mld. liber, Národní kontrolní úřad vyloučil, že by pobrexitové náklady nepřevýšily předpokládané maximum.

"Relativně drobné změny návrhu o vztazích Velké Británie s fondy EU budou znamenat nárůst předpokládaných nákladů z cca 35 mld. liber na 39 mld. liber," říká auditorská zpráva.

Pochybnosti o pobrexitovém vyjádření, pokud se jedná o britské odvody do evropských fondů, vyjádřila také předsedkyně poslaneckého rozpočtového výboru Meg Hillierová (Labouristé). Podle jejího názoru by měli mít britští občané jasnou představu o tom, jak moc zatíží odchod země z EU státní rozpočet.

"Obávám se, že britské náklady spojené s odchodem z EU budou i nadále vysoké. Pro naše děti i vnuky to znamená riziko dalšího placení v nadcházejících desetiletích. Jak jednání pokračují, tak se stále objevují další a další náklady návrhu zákona o brexitu. Vláda musí veřejnost jasně informovat, za co bude platit, a proč. Daňoví poplatníci nesmí mít pocit, že jsme jim vyjednali nevhodné podmínky," řekla Meg Hillierová britskému deníku The Independent. "V předpokládané výši nákladů jsou zahrnuty variabilní částky, a proto je možné, že dojde k jejich převýšení. Za nejspolehlivější odhad považuji 39 mld. liber namísto očekávaných 35," řekl Sir Amyas Morse.

Konzervativní poslankyně Nicky Morganové a předsedkyně Rozpočtového výboru Dolní sněmovny řekla, že zatímco Národní kontrolní úřad nevidí v nákladech brexitu žádný problém, ona si v tom tak jistá není.

"Když jsem si nastudovala tu zprávu, zjistila jsem, že z ní jasně nevyplývá, jaký bude mít návrh reálný dopad na státní rozpočet. Například v ní nebyla vůbec zahrnutá zmínka o britských závazcích k Evropskému rozvojovému fondu, které nás po odchodu z EU vyjdou na 2,9 mld. euro," řekla poslankyně Morganová

Další spory se vedou o to, zda bude muset Velká Británie po brexitu platit až do roku 2064 kvůli důchodovým závazkům vůči EU. Zpočátku se předpokládalo, že by se tohoto závazku zbavila koncem roku 2021, ale nyní se ukazuje, že by tak mohlo být déle.

Jiné obavy se točí okolo postavení Velké Británie v přechodném období, tedy od března 2019 do prosince 2020, kdy se stanoví jasný podíl závazků země vůči EU. Auditoři se však obávají, že bude mít Evropská komise vysokou míru pravomocí to sama určit. 

"Mohu vám garantovat, že Velká Británie pouze splatí své závazky vyplývající z jejího členství v EU, jak jsme dohodli. Vláda rozhodně neučiní žádný krok, který by britské daňové poplatníky zavazoval i nadále odvádět do evropských fondů, jako bychom nikdy nevystoupili. Národní kontrolní úřad jasně potvrdil, že námi odhadované náklady jsou reálné, a že jejich případné převýšení bude nepatrné," řekl mluvčí vlády.