Německé ministerstvo obrany chce investovat miliardy do armády

Berlín - Německé ministerstvo obrany chce letos vydat miliardy eur na to, aby se vypořádalo s existujícími nedostatky ve vybavení ozbrojených sil země. Napsal to dnes německý list Handelsblatt s poukazem na obsáhlý seznam nákupů plánovaných ministerstvem.

Německo po skončení studené války prudce snížilo vojenské výdaje, ale opět je začalo zvyšovat po ruské anexi ukrajinského Krymského poloostrova v roce 2014. Podle expertní zprávy kvůli chybějícím náhradním dílům a defektům je použitelná méně než polovina německých ponorek, letadel a některých dalších důležitých zbraní.

Ve zprávě Handelsblattu se uvádí, že podle zmíněného seznamu zamýšlených nákupů ministerstva obrany by parlamentní výbor pro obranu a rozpočtový výbor měly schválit 18 kontraktů, každý v hodnotě více než 25 milionů eur (633 milionů korun). Ministerstvo obrany se k této zprávě zatím nevyjádřilo.

Podle Handelsblattu se objednávky týkají například izraelských průzkumných bezpilotních letounů Heron TP a armáda chce rovněž sedm záchranných vrtulníků. Ministerstvo má zájem o prodloužení dohody o využívání ukrajinských dopravních letounů Antonov a o získání šesti vojenských transportních letounů C-130J Hercules firmy Lockheed Martin.

Seznam zahrnuje i několik vylepšení obrněných transportérů Puma, kontrakt na údržbu vrtulníků NH90, radarovou výbavu pro bojové letouny Eurofighter, telekomunikační zařízení lodí, nové uniformy a ochranné vybavení. Příslušní činitelé přitom tento soupis označují za "předběžný".

Související

Více souvisejících

Německo Německá armáda

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy