Zásadní zvrat v diplomacii je tu. Británie půjde Putinovi po krku

Očekává se, že britští diplomaté využijí i stávající letošní summity (G7, G20, NATO a EU), aby utužili už tak pevnou koalici západních zemí, jenž si daly za cíl čelit ruským dezinformačním hrozbám a hybridním kampaním. Zdá se totiž, že britská trpělivost je u konce.

„Ministerstvo zahraničí velmi zklamala ruská reakce na chemické útoky v Dúmě a pokus o vraždu Sergeje Skripala. Na ministerstvu to berou jako bod obratu ve vztahu k Rusku a cítí, že mají mezinárodní podporu.“ řekl pro deník Guardian nejmenovaný vysoký úředník britské vlády. Podle něj se chtějí Britové zaměřit hlavně na boj s dezinformacemi a jejich cílem bude také zamezit Rusům, aby mohli chemické útoky podnikat i v budoucnu.

Zdá se, že Británie je ochotna svému cíli leccos obětovat. Nově je prý totiž ochotna upozadit ekonomické hledisko a plně se soustředit na hledisko bezpečnostní. Jinými slovy to znamená, že Britové zvažují zavedení nových protiruských sankcí i za cenu, že by to krátkodobě poškodilo britskou ekonomiku.

Podle britských expertů je toto opatření nutné a případné ekonomické ztráty jsou z diplomatického hlediska dokonce žádoucí. „Nelze totiž vaše spojence přesvědčovat o nutnosti být na Rusko tvrdý ve chvíli, kdy sami nejste ochotni nic obětovat.“ říká britský bezpečnostní analytik James Nixey.

Britům, jak už bylo řečeno, vadí především ruská reakce na útoky v Dúmě a na pokus o vraždu Sergeje Skripala. Představitelé Spojeného království Rusům vytýkají, že obě události využili k vedení hybridních a dezinformačních kampaní a že s ostatními zeměmi vůbec nespolupracovali při hledání odpovědi na otázku, kdo je za tyto činy odpovědný.

„Rusové proti nám používají naší největší svobodu – svobodu slova – aby nás rozdělili.“ říká britský poslanec Tom Tugendhat. Podle něj je na čase, aby Británie této hrozbě čelila s větší rozhodností než dosud. Věří totiž, že důkazy o agresivních krocích Ruska vidí každý, kdo je vidět chce.