Berlín - Angela Merkelová čelí největší krizi svého kancléřství. Její konzervativní bavorští spojenci z CSU jí vyhrožují kvůli azylové politice. Co se bude dít dál? Německý server Deutsche Welle nastiňuje možné scénáře.
V Německu se dál vyostřuje spor o vracení migrantů z hranic. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer podle deníku Welt am Sonntag dokonce kolegům z Křesťanskosociální unie (CSU) řekl, že už s Merkelovou nemůže dál pracovat. Německá média spekulují nejen o tom, že by mohla skončit vláda, ale dokonce i o krachu dlouholetého spojenectví CDU/CSU.
„Bylo by to obrovské politické zemětřesení a jeho důsledky by trvaly déle než jen do rychle uspořádaných volby, které by musely nutně následovat,“ poznamenal server. Dodává ale také, že politici z bavorské strany už podobnou hrozbu učinili už předtím - naposledy v roce 2015, kdy se Seehofer veřejně střetl s kancléřkou kvůli azylové politice. „To, že je dnes ministrem vnitra a že je tak přímo zodpovědný za kontrolu hranic, dává této hrozbě novou naléhavost,“ píše DW.
Jaké jsou pravděpodobné scénáře v současné krizi? Zde jsou možnosti:
Kompromis
Seehofer by chtěl vracet běžence, kteří už byli registrováni v jiné zemi EU, ve Švýcarsku nebo Norsku, z německých hranic hned zpět. Tento postup ale není součástí koaliční smlouvy. Merkelová je proti, poukazuje na to, že by neodpovídal právu Evropské unie.
Před několika dny to vypadalo, že CSU pravděpodobně ustoupí - ve středu v noci obě strany na krizovém setkání předložily své kompromisní varianty, ani jeden návrh ale přijat nebyl. „Pro Merkelovou je nezbytnou podmínkou koupit si čas do summitu EU o migraci - pokud vše půjde dobře, dokáže zachovat mezinárodní dohody a zároveň si udrží vlastní koalici,“ píše server
Seehofer bude jednat na vlastní pěst
Politici CSU dali najevo, že se Merkelová musí rozhodnout do pondělí. Pokud nebude dosaženo dohody, Seehofer by mohl rozhodnutí učinit sám – pomocí své autority jako ministra vnitra. Toto postavení mu dává veškeré pravomoci nad federální policií a tedy i hraničními kontrolami.
„Tento krok by však spustil pouze novou krizi, protože Merkelová jako kancléřka má konečnou pravomoc stanovit politický směr vlády. Jinými slovy, Merkelová má ústavní právo zamítnout návrh Seehofera a přinutit jej, aby dělal to, co ona říká,“ píše DW.
Seehofer odstoupí, nebo bude odvolán
Pokud dojde k přímé konfrontaci mezi oběma stranickými vůdci a Merkelová jednoduše potrestá Seehofera, pak se zdá, že dalším nevyhnutelným krokem bude jeho odvolání. Nebo sám podá demisi on sám. „To by znamenalo zhroucení koaliční vlády a pravděpodobně i definitivní rozkol mezi CDU a CSU. V následných volbách by musela být politická mapa překreslena, protože CDU by pravděpodobně nasadila své kandidáty i v Bavorsku. To by nevyhnutelně znamenalo drastické oslabení CSU - a její potenciální propad na pouhou regionální stranu . To je v kontextu jejich historické aliance v podstatě nemyslitelné - ale nyní to nelze vyloučit,“ shrnuje server další možnost.
Merkelová vyvolá hlasování o nedůvěře v Bundestagu
Dalším způsobem, jak se dostat ze slepé uličky, může být, že Merkelová půjde do německého parlamentu a otestuje loajalitu poslanců CDU - a věrnost sociálních demokratů (SPD), kteří jsou třetí stranou velké koalice. Hlasy SPD by mohly být pro Merkelovou nejjistější. To ale samozřejmě znamená velké riziko - pokud prohraje, odstoupí a následovat budou nové volby.
Výkonný výbor CDU stojí pevně za kancléřkou - přinejmenším to tvrdí šlesvicko-holštýnský premiér Daniel Günther pro Neue Osnabrücker Zeitung. I přesto se v CDU objevují kritické hlasy: Jens Spahn, ministr zdravotnictví a největší interní kritik Merkelové, byl jediným členem výkonného výboru strany, který hlasoval proti kompromisnímu návrhu Merkelové.
Spahn má také dobré vztahy s jiným vlivným hlavounem CSU Alexanderem Dobrindtem a předsedou liberálních demokratů (FDP) Christianem Lindnerem. Právě FDP vyvolala loňskou politickou krizi tím, že zablokovala jakoukoli koalici s CDU, dokud v jejím čele bude Merkelová. Všichni tři chtějí, aby Německo přijalo tvrdší postoj k azylové reformě. Pokud čas Merkelové opravdu chýlí ke konci, tento konzervativní neoliberální triumvirát ji s největší pravděpodobností nahradí, dodává DW.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , Horst Seehofer , Konzervativní unie CDU/CSU
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
před 1 hodinou
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
před 1 hodinou
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
před 2 hodinami
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
před 3 hodinami
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
před 4 hodinami
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
před 4 hodinami
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
před 5 hodinami
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
před 5 hodinami
Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje
před 6 hodinami
Lidé se vrací k Měsíci. Mise Artemis II úspěšně odstartovala
před 7 hodinami
Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení
včera
BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen
včera
Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost
včera
Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA
včera
První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?
včera
Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu
včera
Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem
včera
O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce
včera
Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta
včera
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
Vyšetřování rozsáhlého požáru v průmyslovém areálu v Pardubicích nabralo mezinárodní rozměr. Polská Agentura pro vnitřní bezpečnost (ABW) zadržela dva mladé aktivisty ve věku 22 a 23 let, kteří jsou podezřelí z napomáhání tomuto činu. K zatčení došlo 24. března na základě úzké spolupráce mezi polskými a českými tajnými službami, uvedl web TVP Info.
Zdroj: Libor Novák