Proč otevřela Německo uprchlíkům? Merkelová se bojí konce světa, studuje staré texty o apokalypsách

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová nenastoupila do svého dalšího volebního období s nejlepší vizitkou. Mnoho Evropanů ji považuje za strůjce migrační krize a ona sama má díky ní problémy s dalšími vládními politiky. Podle informací časopisu Spiegel si ale uvědomuje, že svět jak ho známe pomalu končí, a zabývá se studiem knih a textů o dávných apokalypsách.

Spiegel s odkazem na zdroje z blízkosti Merkelové tvrdí, že kancléřka šla do dalších voleb pod tlakem okolního světa. Pokud by totiž prezidentské volby v USA vyhrála Hillary Clintonová, do dalšího volebního klání by už nešla.

I přes všeobecnou únavu a vyčerpání z politiky se ale nakonec pro kandidaturu rozhodla, chtěla svět učinit lepším místem. Podle ní totiž utrpěl ránu, když odešel Barack Obama a jeho místo zaujal nevyzpytatelný Donald Trump. 

To ji přimělo opět se postavit do čela kandidátky, a slíbila to i odcházejícímu prezidentovi Obamovi. Jejich poslední setkání se uskutečnilo poté, co už znal celý svět výsledky voleb, a neobešlo se bez slz. Obama ale tehdy údajně pronesl, že Merkelová je na vše sama.

A jak se ukazuje, měl tak trochu pravdu. Našla sice oporu ve francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, Trump ale začal bourat staré zvyky. A například roztrháním jaderné dohody s Íránem ukázal, jak moc dá na evropské prosby a naléhání.

Svět se ale nemění pouze v Americe. Čína upevňuje svou ekonomickou moc, KLDR ukazuje druhou tvář, Rusko se také zmírnilo a v Evropě bují odpor proti Evropské unii i migrantům. Ta ostatně dostává rány i díky brexitu.

A Merkelová se stále snaží válčit s démony z minulosti. Podle novinářů totiž právě proto otevřela hranice Německa milionu uprchlíků. Aby odčinila zvěrstva, která páchali nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. A na svém postoji vůči migrantům nikdy nic nezměnila, bez ohledu na to, o kolik podporovatelů přijde.

Merkelová se ale nemá kam obrátit pro pomoc, a tak podle Spiegelu věnuje svůj čas studiu starých textů. Podle časopisu s například se svými spolustraníky bavila o Augšpurském míru, který v roce 1555 ukončil konflikt mezi katolíky a luterány.

Ten ale nevydržel a přerostl ve třicetiletou válku, která zdevastovala polovinu Evropy. To podle časopisu Merkelové připomíná, že i moderní civilizace plná organizací, smluv a dohod se může ze dne na den povraždit v hrůzné a ničivé válce.

Podobně kancléřka hovořila po obědě s Donaldem Trumpem a i u výročí sta let od první světové války upozornila, že se teprve ukáže, nakolik jsme se z historie poučili.

Merkelová je zdatnou političkou a i přes kritiku vůči její osobě má stále značnou část podporovatelů a obdivovatelů. Sama se ale budoucnosti obává a podle časopisu do ní nehledí s velkým optimismem. Možná se snaží udělat vše proto, aby Evropu a potažmo celý svět před podobným konfliktem zachránila, podle odpůrců ale dělá spíše pravý opak.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy