Jak změnit přístup k migrantům na moři? Odpověď by měl přinést summit EU

Brusel – V Bruselu se bude tento čtvrtek konat dlouho očekávaný summit Evropské unie na téma migrace. Návrh závěrů, připravený pro vrcholnou unijní schůzku, zdůrazňuje potřebu „naprostého respektování mezinárodního práva" a úzkou spolupráci s dotčenými státy i mezinárodními organizacemi jako je Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Sousloví „regionální vyloďovací platformy" se v souvislosti se snahou EU omezit příjezdy migrantů přes Středozemní moře objevilo minulý týden, když do médií unikla jedna z prvních verzí návrhu závěrů chystaného summitu EU. Z rozhovorů s diplomaty a lidmi, kteří jednání připravují, je zřejmý obecný záměr konceptu, až na summitu se budou řešit konkrétní podrobnosti.

Představa je zhruba taková, že na moři zachránění migranti by byli převáženi na pobřeží některé „bezpečné třetí země" v severní Africe. Tam by bylo rychle rozhodnuto o tom, zda mají potenciálně nárok na azyl v EU. Ze statistik plyne, že podobný nárok má z migrantů na středomořské trase mezi libyjskými břehy a Itálií jen málokdo. Ostatní migranti by pak byli rychle vraceni zpět do svých původních zemí.

Podle představ autorů konceptu by podobné řešení mělo migrační tok z Afriky do Evropy výrazně snížit nejen tím, že v italských přístavech či jinde v Evropě přestanou přistávat lodě se stovkami zachráněných migrantů.

Fakt, že nebezpečná cesta přes moře, za kterou mnozí migranti draze platí organizovanému zločinu, velmi pravděpodobně skončí zase zpátky na africkém pobřeží, by měla mít také „psychologický efekt" a dát migrantům jasně najevo, že vůbec nemá smysl tuto anabázi podstupovat.

Čtvrteční diskuse a schválení tohoto nápadu ale neznamená, že se koncept začne okamžitě uplatňovat, důrazně dnes upozorňoval novináře dobře informovaný unijní představitel. „Evropská rada podporuje vytvoření koncepce regionálních vyloďovacích platforem", stojí v návrhu závěrů, který má ČTK k dispozici.

Summit jen tedy dá za úkol Evropské komisi, aby vypracovala konkrétní návrh, jak by celá věc měla fungovat.

Evropská komise počátkem týdne uváděla, že po nedělní neformální diskusi 16 členských zemí o migraci se v tomto ohledu soustředí na dvě varianty - první je už popsaná možnost středisek v severní Africe, kde by byli migranti tříděni s přispěním UNHCR a IOM za podpory evropských peněz a odborníků, druhou je zřízení těchto středisek na území EU, kdy by hlavní práci měly na starosti Frontex a Evropská podpůrná azylová agentura (EASO) s posíleným mandátem. Šéf summitů Donald Tusk ale tuto druhou možnost v zásadě vylučuje ve svém dopise, kterým dnes státníky do Bruselu pozval.

Osoby s nárokem na azyl v EU by unijní státy převzaly na základě dobrovolného rozhodnutí.

Diplomaté před summitem poukazují na to, že věc bude vyžadovat složitá a citlivá jednání se státy, které by připadaly v úvahu, dohody zatím žádné nejsou. Zmiňovány jsou například Tunis či Maroko.

Další komplikace jsou právní a souvisejí třeba s tím, zda byli migranti zachráněni v pobřežních vodách například Libye, v mezinárodních vodách či nedaleko evropských břehů. Otázkou bude také přístup nevládních organizací, které se na záchraně migrantů z vody také podílejí a jejichž lodě nyní například přestala ve svých přístavech přijímat Itálie.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy