Lze zadržet nezletilé migranty? Právnička má překvapivou odpověď

NÁZOR - Americká politika oddělování dětí od rodičů, kteří vstoupili do USA bez povolení, se oprávněně setkala s celosvětovým odporem, konstatuje právnička Aoife Dalyová. Expertka na práva dítěte, která přednáší na Liverpoolské univerzitě, v komentáři pro server The Independent připomíná, že po týdnech srdceryvných příběhů a záběrů plačících dětí zadržených rodičů americký prezident Donald Trump konečně ustoupil tlaku a podepsal exekutivní výnos ukončující rozdělování rodin.

Děti v detenci

Také ve Velké Británii, ačkoliv zde děti imigrantů nejsou běžně oddělovány od rodičů ani drženy v klecích, mnoho aspektů zacházení s nimi porušuje mezinárodní práva dítěte a je nelidských, tvrdí expertka. Poukazuje, že Spojené království ukončilo časově neomezenou detenci migrantů s dětmi v roce 2010, ale nadále platí tzv. mimořádné případy, kdy je možné rodiny zadržet, například pokud jim je nařízeno opustit zemi a nechtějí tak učinit dobrovolně.

Detence dětí se v Británii výrazně snížila a je považována za krátkodobé, nejzazší opatření, pokud rodiče dobrovolně neodejdou, připouští odbornice. Dodává, že přesto k takovým případům dochází a od změny v roce 2010 bylo spolu se svými rodinami zadrženo 1.649 dětí, z nichž 600 bylo mladších jedenácti let, přičemž jen v roce 2016 takové opatření postihlo 71 dětí.

"Podmínky dětské detence se nedávno výrazně přiblížily vězení," pokračuje Dalyová. Připomíná, že dříve měla přístup do detenčního centra Cedars provozovaného soukromou společností G4S, kde byly zadržovány rodiny před deportací, dětská charitativní organizace Barnardos, avšak britské ministerstvo vnitra v roce 2016 oznámilo, že Cedars bude uzavřeno a rodiny napříště zadržovány v hlavním deportačním středisku Tinsley House nedaleko letiště Gatwick, kam již Barnardos mít přístup nebude.

Objekt přitom opět provozuje společnost G4S, která se zadržovanými, včetně dětí, údajně špatně zachází a zanedbává je, podotýká právnička. Odkazuje na prohlášení bývalého britského vicepremiéra Nicka Clegga, který Tinsley House označil za "podobný vězení".

Zákon o imigraci z roku 2014 omezil detenci dětí bez doprovodu zákonného zástupce, které do Británie vstoupily nelegálně, na 24 hodin v kuse, ale stále existují případy, kdy jsou tyto děti zadržovány, konstatuje akademička.  Vysvětluje, že se tak děje například, pokud ministerstvo vnitra nařídí ověřit jejich věk, existuje-li podezření, že jsou starší, než tvrdí, přičemž v roce 2016 bylo provedeno přes 900 takových prohlídek, navzdory jejich notorické nepřesnosti.

Existují také extrémní případy, kdy děti končí ve státní péči kvůli zadržení jejich rodičů z imigračních důvodů a jen letos v březnu byly do takové péče odebrány tři děti ve věku osm a méně let, jelikož jejich otec byl vzat do detence, uvádí Dalyová. Deklaruje, že to jde proti směrnici ministerstva vnitra, podle které nesmí být děti odděleny od dospělých kvůli imigračním důvodům, pokud by takový krok vedl k jejich umístění do státní péče.

Psychické újmy

Pobouření vůči Trumpově politice rozdělování rodin podle odbornice správně mířilo na závažné psychické dopady na takto postižené děti. "Pokud je dítě vzato do státní péče kvůli imigrační detenci, narušuje to jeho vztah s pečovatelem s nevyhnutelně nepříznivým efektem na blaho dítěte," pokračuje Dalyová. Zmiňuje výzkum organizace Bail for Immigration Detainees z roku 2013, který zjistil, že děti, které skončily v britské státní péči kvůli zadržení svých rodičů z imigračních důvodů, ztrácely na váze, měly noční můry, trpěly nespavostí, často plakaly a během detence svých rodičů se staly extrémně uzavřenými.        

Detence dětí je navíc velmi pravděpodobně psychicky poškozuje, uvádí akademička. Připomíná závěry Coram Children’s Legal Centre, že zbavení jedince svobody může mít vážné a trvalé dopady na jeho duševní zdraví, především pokud jde o děti a mladé lidi, a proto organizace Refugee Council volá po tom, aby osoby, jejichž věk je sporný, požívaly výhody této nejasnosti, dokud se jejich věk nepodaří patřičně ověřit.

USA drží dlouhodobě pověst jediné země, která neratifikovala konvenci OSN o právech dítěte, a proto zřejmě není překvapivé, že politika detence a rozdělování rodin Trumpovy administrativy stojí v ostrém rozporu s ustanoveními tohoto dokumentu, podotýká právnička. Doplňuje, že Británie je naopak jedním z hlavních zastánců konvence od jejího schválení v roce 1991 a také stále více britských zákonů zavazuje úřady v zemi upřednostňovat nejlepší zájmy dítěte, a to ve všech aspektech vyplývajících ze smlouvy.

"Nejlepší zájmy dítěte ovšem jasně nejsou vždy adekvátně brány v potaz stávajícím imigračním systémem Spojeného království," píše Dalyová. Soudí, že široká opozice vůči Trumpově detenční politice představuje příležitost poukázat na to, že také v Británii jsou jistá práva dítěte upozaďována, protože děti by správně neměly být nikdy zadržovány ani oddělovány od rodičů z imigračních důvodů, a to ani na krátkou dobu.     

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Velká Británie USA (Spojené státy americké) uprchlíci děti

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy