Oči světa se obrací k Finsku. Proč se Trump setká s Putinem zrovna v Helsinkách?

Pokud jde o Finy, tak ti mají z celé akce smíšené pocity. Alespoň tak to vidí Janne Riiheläinen, mluvčí Finské národní bezpečnosti. "Jako národ jsme si vybudovali obraz zprostředkujícího a neutrálního typu země, na nějž jsme náležitě hrdi. Nicméně se obáváme toho, na čem se Trump a Putin domluví," uvádí Riiheläinen. Finsko by si zřejmě nepřálo být spojované s nějakým apokalyptickým paktem mezi Washingtonem a Moskvou.

V momentě, kdy bylo minulý měsíc oznámeno, že se v Helsinkách odehraje takové důležité setkání, byli Finové takříkajíc jako na jehlách. Prázdniny, které zde začínají o 15 dní dříve, než v ČR, si začali finští úředníci plánovat tak, aby nenarušily poklidný průběh celé akce. Přestože se mnozí z nich těší na dovolenou, budou jí zřejmě muset odložit až na přelom července a srpna. Přípravy na setkání Trumpa a Putina se nevyhnuly ani finským policistům a hotely zažily zvýšenou poptávku ze strany zahraničních novinářů, kteří projevili zájem být přímo v centru dění.

Redaktor finského deníku IItalehti Juha Ristamäki se původně chtěl v souvislosti se začínajícím létem odebrat na venkov, ale nyní neví, kde mu hlava stojí. Celé Finsko bude ostře sledovat celou tuto mimořádnou událost. "Nejedná se pouze o politiku, ale obecně o to, co všechno se v souvislosti se setkáním zástupců dvou znepřátelených mocností odehraje," přiznal Ristamäki.

Přípravy na setkání ruského a amerického prezidenta nejsou pro Finy ničím novým. Například v Helsinkách jednali v roce 1990 tehdejší americký prezident George H. W. Bush se sovětským lídrem Michailem Gorbačovem o irácké invazi do Kuvajtu. V roce 1997 se v Helsinkách sešli americký prezident Bill Clinton a ruský prezident Boris Jelcin za účelem jednání ohledně rozšiřování NATO a kontroly zbrojení.

Ruská anexe Krymu v roce 2014 nicméně vyvolala určitou míru obav ohledně bezpečnosti v Evropě. Finové, kteří si ještě pamatují válku se Sovětským svazem, se mohou cítit z dosavadního vývoje znepokojení. Ostatně dodnes se vedou územní spory mezi Finskem a Ruskem v souvislosti s Karélií.

Ostatně není se čemu divit. Jedná se od 2. světové války o první případ, kdy si jiná země v rozporu s mezinárodním právem zabrala ve svůj prospěch území cizí země garantované všestrannou dohodou, k níž sama přistoupila. Mluvíme o Budapešťském memorandu, které má garantovat územní celistvost krymského poloostrova, respektive jeho začlenění do Ukrajiny po rozpadu SSSR navzdory veškerým historickým požadavkům ze strany Ruska. 

Dalším, co nenechává Finy klidnými, je osobnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po nečekaném vítězství v prezidentských volbách několikrát za sebou kritizoval Evropskou unii a NATO, že využívají USA namísto, aby byly více soběstačné v politice společné obrany.

Podle Trumpa by měly členské země NATO zvýšit své výdaje na obranu. Statistiky jasně ukazují, že finská veřejnost považuje Trumpa i Putina za nedůvěryhodné politiky. Trump je nicméně méně oblíbený, než Putin. 83 % Finů a 91 % Finek nevěří Trumpovi. Stejný výzkum shledal, že 76 % Finů nevěří Putinovi.