Téma islámu a přistěhovalectví rezonoval snad během veškerých evropských voleb. Ve Francii se představitelka krajní pravice probojovala až do druhého kola prezidentských voleb. I u nás jsme se stali svědky docela slušného volebního výsledku SPD Tomia Okamury a ve Švédsku by se krajní pravice mohla umístit na druhém místě. O o tom, zda jsou takové obavy opodstatněné, informoval britský deník Dailymotion.co.uk.
Pew Forum odhadl v roce 2011, že by se do roku 2030 mohla evropská muslimská populace zdvojnásobit, tedy dosáhnout počtu až 57 milionů z méně, než 30 milionů v roce 1990. To znamená, že by se počet muslimů žijících v Evropě zvýšil z cca 4,1 % na 7,8, jak uvádí demografická analýza Pew Forum. V závěru dokumentu je zdůrazněno, že období největšího růstu obyvatel hlásících se k muslimskému vyznání už dávno pominula.
Samotný počet muslimů, kteří budou ve vztahu k celkovému počtu obyvatel Evropy stále činit menšinu, je však třeba brát s jistou rezervou, a nepohlížet na ně jako na potenciální džihádisty. "Muslimové se stávají, čím dál víc integrovanými, a jejich porodnost se snižuje. I kdybychom je ale vnímali jako potenciální islamizátory, tak z demografického hlediska nehrozí, že bychom se stali menšinou," vysvětluje Brian J. Grim, prezident Religious Freedom & Business Foundation, který se podílel na zpracování zprávy Pew Forum.
Dominance jednotlivých náboženství však není jediným faktorem, který by mohl hrát ve prospěch islamizace Evropy. Ačkoliv je riziko, že by nás muslimové takříkajíc převálcovali, tak se stále, čím dál víc hovoří o jejich kulturním vlivu. Ostatně existují i bílé evropské ženy, které se hrnou do svateb s muslimy, a která pak později konvertují k islámu. Přizpůsobování se islámské kultuře tím, že módní průmysl reaguje na poptávku po hidžábech a burkinách, má také svůj vliv na rostoucí oblibě islámského náboženství. O výstavbě mešit v Londýně, Paříži a Berlíně a jiných evropských metropolích nemluvě. Většina antiislámských nálad se točí právě okolo nich. Někteří Evropané považují mešity, halal řeznictví a zahalené ženy za útok na jejich tradiční křesťanskou kulturu a identitu. Ze strachu o ztrátu identity pak těží extremistické strany typu Front National, Alternativ für Deutschland, Lega Nord apod.
V souvislosti s islámskými teroristickými útoky v Londýně a Paříži začaly růst obavy o Evropu kvůli rychému nástupu kultury, která se slovy jejích kritiků odmítá přizpůsobit hodnotám země, v níž je přeci jenom pouhým hostem. Islamofobové používají terorismus jako argument pro neschopnost islámu se adaptovat na evropskou kulturu a její hodnoty. Průměrní Evropané mají strach z muslimských čtvrtích, které mnohdy nazývají no go zónami, a šíří mezi sebou konspirační teorie, že se jedná o paralelní společnosti žijící podle práva šaría, kteří připravují plány na ovládnutí jejich vlasti.
Média navíc pravidelně šíří zprávy o domorodé islámské mládeži, která mnohdy vyrostla v Německu, či Francii a má i občanství, cestující do Sýrie, kde se dobrovolně hlásí k Islámskému státu. To všechno se stalo vodou na mlýn všem islamobijcům a mnohdy nevinní muslimové začali být automaticky vnímáni jako potenciální teroristé. Jejich slova potvrdil následný útok na redakci francouzského satyrckého deníku Charlie Hebdo a na židovský supermarket, což způsobilo masový odchod Židů do Izraele.
Tak jako tak ale lze říci, že se Evropa spíše nachází ve stavu bezpečnostních rizik, než faktické hrozby, že bude islamizovaná. Demografické údaje jasně potvrzují, že minimálně s výhledem na příští desetiletí jsou veškeré konspirační teorie o dominanci vyznavačů muslimského vyznání pouze poplašnou zprávou. Navzdory událostem posledních dnů je třeba připomenout, že většina muslimů je asimilovaných, a že terorismus často zneužívají extremisté toužící dostat se k moci, ale neřešících reálné společenské problémy.
Aktualizováno před 4 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Zabavené pytle s bankovkami, imámovo Audi. Razie proti mešitám proběhla po celém Německu
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 4 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák