Ovládnou Evropu muslimové? Vědci zjistili, jestli je čeho se bát

Téma islámu a přistěhovalectví rezonoval snad během veškerých evropských voleb. Ve Francii se představitelka krajní pravice probojovala až do druhého kola prezidentských voleb. I u nás jsme se stali svědky docela slušného volebního výsledku SPD Tomia Okamury a ve Švédsku by se krajní pravice mohla umístit na druhém místě. O o tom, zda jsou takové obavy opodstatněné, informoval britský deník Dailymotion.co.uk.

Pew Forum odhadl v roce 2011, že by se do roku 2030 mohla evropská muslimská populace zdvojnásobit, tedy dosáhnout počtu až 57 milionů z méně, než 30 milionů v roce 1990. To znamená, že by se počet muslimů žijících v Evropě zvýšil z cca 4,1 % na 7,8, jak uvádí demografická analýza Pew Forum. V závěru dokumentu je zdůrazněno, že období největšího růstu obyvatel hlásících se k muslimskému vyznání už dávno pominula. 

Samotný počet muslimů, kteří budou ve vztahu k celkovému počtu obyvatel Evropy stále činit menšinu, je však třeba brát s jistou rezervou, a nepohlížet na ně jako na potenciální džihádisty. "Muslimové se stávají, čím dál víc integrovanými, a jejich porodnost se snižuje. I kdybychom je ale vnímali jako potenciální islamizátory, tak z demografického hlediska nehrozí, že bychom se stali menšinou," vysvětluje Brian J. Grim, prezident Religious Freedom & Business Foundation, který se podílel na zpracování zprávy Pew Forum.

Dominance jednotlivých náboženství však není jediným faktorem, který by mohl hrát ve prospěch islamizace Evropy. Ačkoliv je riziko, že by nás muslimové takříkajíc převálcovali, tak se stále, čím dál víc hovoří o jejich kulturním vlivu. Ostatně existují i bílé evropské ženy, které se hrnou do svateb s muslimy, a která pak později konvertují k islámu. Přizpůsobování se islámské kultuře tím, že módní průmysl reaguje na poptávku po hidžábech a burkinách, má také svůj vliv na rostoucí oblibě islámského náboženství. O výstavbě mešit v Londýně, Paříži a Berlíně a jiných evropských metropolích nemluvě. Většina antiislámských nálad se točí právě okolo nich. Někteří Evropané považují mešity, halal řeznictví a zahalené ženy za útok na jejich tradiční křesťanskou kulturu a identitu. Ze strachu o ztrátu identity pak těží extremistické strany typu Front National, Alternativ für Deutschland, Lega Nord apod.

V souvislosti s islámskými teroristickými útoky v Londýně a Paříži začaly růst obavy o Evropu kvůli rychému nástupu kultury, která se slovy jejích kritiků odmítá přizpůsobit hodnotám země, v níž je přeci jenom pouhým hostem. Islamofobové používají terorismus jako argument pro neschopnost islámu se adaptovat na evropskou kulturu a její hodnoty. Průměrní Evropané mají strach z muslimských čtvrtích, které mnohdy nazývají no go zónami, a šíří mezi sebou konspirační teorie, že se jedná o paralelní společnosti žijící podle práva šaría, kteří připravují plány na ovládnutí jejich vlasti.

Média navíc pravidelně šíří zprávy o domorodé islámské mládeži, která mnohdy vyrostla v Německu, či Francii a má i občanství, cestující do Sýrie, kde se dobrovolně hlásí k Islámskému státu. To všechno se stalo vodou na mlýn všem islamobijcům a mnohdy nevinní muslimové začali být automaticky vnímáni jako potenciální teroristé. Jejich slova potvrdil následný útok na redakci francouzského satyrckého deníku Charlie Hebdo a na židovský supermarket, což způsobilo masový odchod Židů do Izraele.

Tak jako tak ale lze říci, že se Evropa spíše nachází ve stavu bezpečnostních rizik, než faktické hrozby, že bude islamizovaná. Demografické údaje jasně potvrzují, že minimálně s výhledem na příští desetiletí jsou veškeré konspirační teorie o dominanci vyznavačů muslimského vyznání pouze poplašnou zprávou. Navzdory událostem posledních dnů je třeba připomenout, že většina muslimů je asimilovaných, a že terorismus často zneužívají extremisté toužící dostat se k moci, ale neřešících reálné společenské problémy.

Související

Více souvisejících

islám Blok proti islamizaci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy