Téma islámu a přistěhovalectví rezonoval snad během veškerých evropských voleb. Ve Francii se představitelka krajní pravice probojovala až do druhého kola prezidentských voleb. I u nás jsme se stali svědky docela slušného volebního výsledku SPD Tomia Okamury a ve Švédsku by se krajní pravice mohla umístit na druhém místě. O o tom, zda jsou takové obavy opodstatněné, informoval britský deník Dailymotion.co.uk.
Pew Forum odhadl v roce 2011, že by se do roku 2030 mohla evropská muslimská populace zdvojnásobit, tedy dosáhnout počtu až 57 milionů z méně, než 30 milionů v roce 1990. To znamená, že by se počet muslimů žijících v Evropě zvýšil z cca 4,1 % na 7,8, jak uvádí demografická analýza Pew Forum. V závěru dokumentu je zdůrazněno, že období největšího růstu obyvatel hlásících se k muslimskému vyznání už dávno pominula.
Samotný počet muslimů, kteří budou ve vztahu k celkovému počtu obyvatel Evropy stále činit menšinu, je však třeba brát s jistou rezervou, a nepohlížet na ně jako na potenciální džihádisty. "Muslimové se stávají, čím dál víc integrovanými, a jejich porodnost se snižuje. I kdybychom je ale vnímali jako potenciální islamizátory, tak z demografického hlediska nehrozí, že bychom se stali menšinou," vysvětluje Brian J. Grim, prezident Religious Freedom & Business Foundation, který se podílel na zpracování zprávy Pew Forum.
Dominance jednotlivých náboženství však není jediným faktorem, který by mohl hrát ve prospěch islamizace Evropy. Ačkoliv je riziko, že by nás muslimové takříkajíc převálcovali, tak se stále, čím dál víc hovoří o jejich kulturním vlivu. Ostatně existují i bílé evropské ženy, které se hrnou do svateb s muslimy, a která pak později konvertují k islámu. Přizpůsobování se islámské kultuře tím, že módní průmysl reaguje na poptávku po hidžábech a burkinách, má také svůj vliv na rostoucí oblibě islámského náboženství. O výstavbě mešit v Londýně, Paříži a Berlíně a jiných evropských metropolích nemluvě. Většina antiislámských nálad se točí právě okolo nich. Někteří Evropané považují mešity, halal řeznictví a zahalené ženy za útok na jejich tradiční křesťanskou kulturu a identitu. Ze strachu o ztrátu identity pak těží extremistické strany typu Front National, Alternativ für Deutschland, Lega Nord apod.
V souvislosti s islámskými teroristickými útoky v Londýně a Paříži začaly růst obavy o Evropu kvůli rychému nástupu kultury, která se slovy jejích kritiků odmítá přizpůsobit hodnotám země, v níž je přeci jenom pouhým hostem. Islamofobové používají terorismus jako argument pro neschopnost islámu se adaptovat na evropskou kulturu a její hodnoty. Průměrní Evropané mají strach z muslimských čtvrtích, které mnohdy nazývají no go zónami, a šíří mezi sebou konspirační teorie, že se jedná o paralelní společnosti žijící podle práva šaría, kteří připravují plány na ovládnutí jejich vlasti.
Média navíc pravidelně šíří zprávy o domorodé islámské mládeži, která mnohdy vyrostla v Německu, či Francii a má i občanství, cestující do Sýrie, kde se dobrovolně hlásí k Islámskému státu. To všechno se stalo vodou na mlýn všem islamobijcům a mnohdy nevinní muslimové začali být automaticky vnímáni jako potenciální teroristé. Jejich slova potvrdil následný útok na redakci francouzského satyrckého deníku Charlie Hebdo a na židovský supermarket, což způsobilo masový odchod Židů do Izraele.
Tak jako tak ale lze říci, že se Evropa spíše nachází ve stavu bezpečnostních rizik, než faktické hrozby, že bude islamizovaná. Demografické údaje jasně potvrzují, že minimálně s výhledem na příští desetiletí jsou veškeré konspirační teorie o dominanci vyznavačů muslimského vyznání pouze poplašnou zprávou. Navzdory událostem posledních dnů je třeba připomenout, že většina muslimů je asimilovaných, a že terorismus často zneužívají extremisté toužící dostat se k moci, ale neřešících reálné společenské problémy.
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Zabavené pytle s bankovkami, imámovo Audi. Razie proti mešitám proběhla po celém Německu
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas
včera
Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče
včera
V senátních volbách ve Žďáru nad Sázavou rozhodl jediný hlas
včera
Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan
včera
Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání
včera
Začala 14. řada StarDance. Eben s Kostkovou potvrdili konec, nejlepší tanec předvedl Dyk
včera
Zůstáváme nejsilnější politickou silou v zemi, v Praze proti mně budují nenávist, prohlásil Babiš po volbách
včera
Výsledky voleb přinesly dramatické zvraty. Metropole dál sčítají, někteří kandidáti mají o Senátu jasno
včera
Hnutí ANO ztrácí baštu v Ústí nad Labem
včera
Překvapivé volební zvraty: Kuba slaví úspěch s Naše Česko, Čunek post neobhájil
včera
Okamura přiznal zklamání z neúspěchu SPD v senátních volbách
včera
Volby v Praze: O vítězství se pere Spolu pro Prahu se STAN. ANO až čtvrté
včera
Kupka chce Vystrčila i nadále v čele Senátu. Portlík prozradil povolební plán
včera
Volby 2026: Sečteny přes tři čtvrtiny hlasů. Objevují se první výsledky z metropolí
včera
Grolich a řada dalších kandidátů na senátory uspěje už v prvním kole, odhaluje sčítání
včera
Jsme nejsilnější opozicí a největší konkurent hnutí ANO, prohlásil po volbách Rakušan
včera
Macinka a Turek slaví ve štábu Motoristů první mandát v Černoučku
včera
Sečteno 60 procent hlasů. Ve volbách propadla lavice a SPD, míní politolog
včera
Kupka řekl, co bude ODS považovat za volební úspěch
včera
Volby 2026: Polovina okrsků sečtena, po místních sdruženích vedou z vládních stran nadále lidovci
Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách postupuje značným tempem a Český statistický úřad již má zpracovanou zhruba polovinu všech volebních okrsků. Výsledky nově přicházejí také z větších měst a regionálních center, kde okrskové komise postupně uzavírají protokoly a odesílají data do centrálního systému.
Zdroj: Libor Novák