Téma islámu a přistěhovalectví rezonoval snad během veškerých evropských voleb. Ve Francii se představitelka krajní pravice probojovala až do druhého kola prezidentských voleb. I u nás jsme se stali svědky docela slušného volebního výsledku SPD Tomia Okamury a ve Švédsku by se krajní pravice mohla umístit na druhém místě. O o tom, zda jsou takové obavy opodstatněné, informoval britský deník Dailymotion.co.uk.
Pew Forum odhadl v roce 2011, že by se do roku 2030 mohla evropská muslimská populace zdvojnásobit, tedy dosáhnout počtu až 57 milionů z méně, než 30 milionů v roce 1990. To znamená, že by se počet muslimů žijících v Evropě zvýšil z cca 4,1 % na 7,8, jak uvádí demografická analýza Pew Forum. V závěru dokumentu je zdůrazněno, že období největšího růstu obyvatel hlásících se k muslimskému vyznání už dávno pominula.
Samotný počet muslimů, kteří budou ve vztahu k celkovému počtu obyvatel Evropy stále činit menšinu, je však třeba brát s jistou rezervou, a nepohlížet na ně jako na potenciální džihádisty. "Muslimové se stávají, čím dál víc integrovanými, a jejich porodnost se snižuje. I kdybychom je ale vnímali jako potenciální islamizátory, tak z demografického hlediska nehrozí, že bychom se stali menšinou," vysvětluje Brian J. Grim, prezident Religious Freedom & Business Foundation, který se podílel na zpracování zprávy Pew Forum.
Dominance jednotlivých náboženství však není jediným faktorem, který by mohl hrát ve prospěch islamizace Evropy. Ačkoliv je riziko, že by nás muslimové takříkajíc převálcovali, tak se stále, čím dál víc hovoří o jejich kulturním vlivu. Ostatně existují i bílé evropské ženy, které se hrnou do svateb s muslimy, a která pak později konvertují k islámu. Přizpůsobování se islámské kultuře tím, že módní průmysl reaguje na poptávku po hidžábech a burkinách, má také svůj vliv na rostoucí oblibě islámského náboženství. O výstavbě mešit v Londýně, Paříži a Berlíně a jiných evropských metropolích nemluvě. Většina antiislámských nálad se točí právě okolo nich. Někteří Evropané považují mešity, halal řeznictví a zahalené ženy za útok na jejich tradiční křesťanskou kulturu a identitu. Ze strachu o ztrátu identity pak těží extremistické strany typu Front National, Alternativ für Deutschland, Lega Nord apod.
V souvislosti s islámskými teroristickými útoky v Londýně a Paříži začaly růst obavy o Evropu kvůli rychému nástupu kultury, která se slovy jejích kritiků odmítá přizpůsobit hodnotám země, v níž je přeci jenom pouhým hostem. Islamofobové používají terorismus jako argument pro neschopnost islámu se adaptovat na evropskou kulturu a její hodnoty. Průměrní Evropané mají strach z muslimských čtvrtích, které mnohdy nazývají no go zónami, a šíří mezi sebou konspirační teorie, že se jedná o paralelní společnosti žijící podle práva šaría, kteří připravují plány na ovládnutí jejich vlasti.
Média navíc pravidelně šíří zprávy o domorodé islámské mládeži, která mnohdy vyrostla v Německu, či Francii a má i občanství, cestující do Sýrie, kde se dobrovolně hlásí k Islámskému státu. To všechno se stalo vodou na mlýn všem islamobijcům a mnohdy nevinní muslimové začali být automaticky vnímáni jako potenciální teroristé. Jejich slova potvrdil následný útok na redakci francouzského satyrckého deníku Charlie Hebdo a na židovský supermarket, což způsobilo masový odchod Židů do Izraele.
Tak jako tak ale lze říci, že se Evropa spíše nachází ve stavu bezpečnostních rizik, než faktické hrozby, že bude islamizovaná. Demografické údaje jasně potvrzují, že minimálně s výhledem na příští desetiletí jsou veškeré konspirační teorie o dominanci vyznavačů muslimského vyznání pouze poplašnou zprávou. Navzdory událostem posledních dnů je třeba připomenout, že většina muslimů je asimilovaných, a že terorismus často zneužívají extremisté toužící dostat se k moci, ale neřešících reálné společenské problémy.
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Zabavené pytle s bankovkami, imámovo Audi. Razie proti mešitám proběhla po celém Německu
Aktuálně se děje
před 31 minutami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě