Ovládnou Evropu muslimové? Vědci zjistili, jestli je čeho se bát

Téma islámu a přistěhovalectví rezonoval snad během veškerých evropských voleb. Ve Francii se představitelka krajní pravice probojovala až do druhého kola prezidentských voleb. I u nás jsme se stali svědky docela slušného volebního výsledku SPD Tomia Okamury a ve Švédsku by se krajní pravice mohla umístit na druhém místě. O o tom, zda jsou takové obavy opodstatněné, informoval britský deník Dailymotion.co.uk.

Pew Forum odhadl v roce 2011, že by se do roku 2030 mohla evropská muslimská populace zdvojnásobit, tedy dosáhnout počtu až 57 milionů z méně, než 30 milionů v roce 1990. To znamená, že by se počet muslimů žijících v Evropě zvýšil z cca 4,1 % na 7,8, jak uvádí demografická analýza Pew Forum. V závěru dokumentu je zdůrazněno, že období největšího růstu obyvatel hlásících se k muslimskému vyznání už dávno pominula. 

Samotný počet muslimů, kteří budou ve vztahu k celkovému počtu obyvatel Evropy stále činit menšinu, je však třeba brát s jistou rezervou, a nepohlížet na ně jako na potenciální džihádisty. "Muslimové se stávají, čím dál víc integrovanými, a jejich porodnost se snižuje. I kdybychom je ale vnímali jako potenciální islamizátory, tak z demografického hlediska nehrozí, že bychom se stali menšinou," vysvětluje Brian J. Grim, prezident Religious Freedom & Business Foundation, který se podílel na zpracování zprávy Pew Forum.

Dominance jednotlivých náboženství však není jediným faktorem, který by mohl hrát ve prospěch islamizace Evropy. Ačkoliv je riziko, že by nás muslimové takříkajíc převálcovali, tak se stále, čím dál víc hovoří o jejich kulturním vlivu. Ostatně existují i bílé evropské ženy, které se hrnou do svateb s muslimy, a která pak později konvertují k islámu. Přizpůsobování se islámské kultuře tím, že módní průmysl reaguje na poptávku po hidžábech a burkinách, má také svůj vliv na rostoucí oblibě islámského náboženství. O výstavbě mešit v Londýně, Paříži a Berlíně a jiných evropských metropolích nemluvě. Většina antiislámských nálad se točí právě okolo nich. Někteří Evropané považují mešity, halal řeznictví a zahalené ženy za útok na jejich tradiční křesťanskou kulturu a identitu. Ze strachu o ztrátu identity pak těží extremistické strany typu Front National, Alternativ für Deutschland, Lega Nord apod.

V souvislosti s islámskými teroristickými útoky v Londýně a Paříži začaly růst obavy o Evropu kvůli rychému nástupu kultury, která se slovy jejích kritiků odmítá přizpůsobit hodnotám země, v níž je přeci jenom pouhým hostem. Islamofobové používají terorismus jako argument pro neschopnost islámu se adaptovat na evropskou kulturu a její hodnoty. Průměrní Evropané mají strach z muslimských čtvrtích, které mnohdy nazývají no go zónami, a šíří mezi sebou konspirační teorie, že se jedná o paralelní společnosti žijící podle práva šaría, kteří připravují plány na ovládnutí jejich vlasti.

Média navíc pravidelně šíří zprávy o domorodé islámské mládeži, která mnohdy vyrostla v Německu, či Francii a má i občanství, cestující do Sýrie, kde se dobrovolně hlásí k Islámskému státu. To všechno se stalo vodou na mlýn všem islamobijcům a mnohdy nevinní muslimové začali být automaticky vnímáni jako potenciální teroristé. Jejich slova potvrdil následný útok na redakci francouzského satyrckého deníku Charlie Hebdo a na židovský supermarket, což způsobilo masový odchod Židů do Izraele.

Tak jako tak ale lze říci, že se Evropa spíše nachází ve stavu bezpečnostních rizik, než faktické hrozby, že bude islamizovaná. Demografické údaje jasně potvrzují, že minimálně s výhledem na příští desetiletí jsou veškeré konspirační teorie o dominanci vyznavačů muslimského vyznání pouze poplašnou zprávou. Navzdory událostem posledních dnů je třeba připomenout, že většina muslimů je asimilovaných, a že terorismus často zneužívají extremisté toužící dostat se k moci, ale neřešících reálné společenské problémy.

Související

Více souvisejících

islám Blok proti islamizaci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy