Izraelský zákon, který rozzlobil Araby? Merkelová se nechce vměšovat, jen vyzdvihla ochranu menšin

Nový izraelský zákon vyvolává kontroverze kvůli tomu, že zemi definuje jako stát židovského národa a zároveň odebírá arabštině status jednoho ze dvou oficiálních jazyků. Uvádí se v něm také, že židovské osady jsou národním zájmem a hlavním městem je celý Jeruzalém.

"Nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí Izraele," řekla dnes Merkelová na dotaz novinářů německá kancléřka. Zároveň ale vyzdvihla nutnost ochrany menšin.

Merkelová také vyjádřila pevné přesvědčení, že existuje právo na existenci židovského demokratického státu, stejně jako na existenci palestinského státu. I Německo na tom podle ní pracuje, ale pokrok je zatím vidět málo.

Arabská menšina má sice v Izraeli podle zákona stejná práva jako Židé, ale dlouhodobě si stěžuje na pozici druhořadých občanů, kterým se dostává horších služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bydlení.

Izrael se v minulosti běžně charakterizoval jako židovský stát, ale v uplynulých pěti letech zejména pravicoví politici, kteří nyní zemi vedou, usilovali o uzákonění tohoto faktu, což mělo umožnit zahrnout židovskou národnost a víru do vládní politiky. Izrael nemá psanou ústavu, místo ní se řídí několika základními zákony, k nimž nyní přibyl zákon o národním státu. V Izraeli se o něm debatovalo několik let a jeho původní podoba z roku 2011 zaznamenala mnoho změn.

Až tento týden byla ze zákona vyjmuta pasáž, která měla umožnit vytvářet komunity podle náboženského nebo národnostního hlediska a udržovat jejich exkluzivitu. To by v praxi podle kritiků bývalo mohlo vést k vytvoření výhradně židovských komunit, kam by izraelští Arabové nemohli. V květnu kritici dosáhli vyškrtnutí článku, podle kterého měl nejvyšší soud stavět židovský charakter země nad její charakter demokratický.