Noční můra migrantů. Prestižní týdeník upozornil na "kruté metody"

NÁZOR - Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, v jejímž rámci jsou nuceně oddělovány děti od rodičů-migrantů na hranicích Spojených států, vyvolala šok a opovržení, připomíná editorial serveru The Observer. Prestižní liberální týdeník konstatuje, že lidé po celém světě poslouchali záznamy vzlykajících dětí volajících své rodiče na pozadí vtipů amerických federálních agentů a sledovali reportáže o dětech v držených v klecích v nejbohatší zemi světa.

Kruté metody, nepřátelské prostředí

Dokonce i britská premiérka Theresa Mayová prolomila svůj poddajný postoj vůči Trumpovým přešlapům a politiku rozdělování rodin označila za "hluboce znepokojivou", uvádí The Observer. Deklaruje však, že jde o pokrytectví, jelikož britská vláda - s menší publicitou, ale s o nic menší nehumánností - rovněž realizuje oddělování rodičů od dětí v rámci detence přistěhovalců, což se děje pod dohledem Mayové, která ostatně před nástupem do premiérského křesla působila jako ministryně vnitra.

Charitativní organizace jako Bail for Immigration Detainees (BID) roky upozorňují na případy dětí, mnohdy britských občanů, které jsou odebírány do ústavní péče z důvodu zadržení či deportace jejich rodičů, konstatuje editorial. Uvádí, že v posledních měsících se britské úřady uchylují k mnoha "krutým metodám" v rámci vládní politiky "nepřátelského prostředí" a mnoho z těchto postupů upoutalo pozornost veřejnosti.

"Lidem, kteří žijí v Británii legálně po desetiletí, platícím si daně, je najednou odpírána životně důležitá veřejná zdravotní péče. Mladí lidé, kteří vyrostli v Británii čelí poplatkům v řádu tisíců liber a dlouholetým průtahům při udělování trvalého pobytu. Děti vychované v ústavech čelí v dospělosti riziku deportace do země, kterou neznají," kritizuje renomovaný týdeník. Tvrdí, že britské ministerstvo vnitra zřejmě postrádá jakýkoliv smysl pro základní spravedlnost a lidský soucit.

Oddělování malých dětí od jejich rodičů je krutostí zcela jiného řádu, deklaruje liberální server. Uplynulý týden upozornil na případ mladé matky Kishi, která zanechala své dvouleté dítě v jeslích, aby se mohla dostavit na pohovor do imigračního střediska, kde však byla zadržena a následně přesunuta do deportačního centra, přičemž o její dítě nebylo nikterak postaráno, tudíž skončilo v mimořádné pěstounské péči, matce nikdo nedokázal dva dny podat informaci, kde se její malá dcera nachází a trvalo celý měsíc, než jí byla opět předána.

Případ přitom není ojedinělý - podle BID bylo za posledních 12 měsíců v Británii odděleno od rodičů na 300 dětí, což je meziroční nárůst o 16 %, poukazuje The Observer. Dodává, že mnoho z nich kvůli tomu končí v ústavech a ministerstvo vnitra o tom ani nevede statistiku, možná z důvodu, že tato praxe odporuje jeho vlastním směrnicím, které zakazují separaci dětí od rodičů z imigračních důvodů, pokud by to znamenalo jejich umístění do ústavní péče.

Kafkovská noční můra

"Postižení rodiče se ocitají v kafkovské noční můře," píše prestižní týdeník. Zmiňuje případ, kdy se britské ministerstvo vnitra pokusilo vyhostit migrantku Leysu, kterou nuceně oddělilo od její šestiměsíční dcery a dvouletého syna na čtyři měsíce, tedy po dobu její detence, přičemž oficiální ospravedlnění tohoto kroku znělo, že žena není primární pečovatelkou o uvedené děti, které ovšem po dobu detence matky skončily v ústavní péči.

Nucené oddělování má dlouhodobý a hluboký dopad na děti, poukazuje The Observer. Odkazuje na výzkum BID, který ukazuje, jak se tyto děti v jeho důsledku izolují, ztrácejí na váze, trpí nespavostí a nočními můrami, situaci vnímají jako zoufalství a utrpení, protože netuší, zda a kdy uvidí znovu své rodiče.

"Milý tatínku, dnes se cítím dobře, ale strašně mi chybíš. Tak rád bych tě zase viděl..ale, víš, vede se mi dobře. Doufám, že tě brzy znovu uvidím. Jsi ten nejúžasnější táta," cituje editorial dopis jednoho odebraného dítěte. Zdůrazňuje, že rozdělování rodin je přímým důsledkem opatření, na něž dohlíží Theresa Mayová.

Na rozdíl od USA se v Británii sice neobjevily záznamy vzlykajících dětí a dětí v klecích, ale jediný podstatný rozdíl mezi politikou Donalda Trumpa a Theresy Mayové v otázce rozdělování rodin spočívá podle známého týdeníku v tom, že americký prezident se "zlem" páchaným jménem jeho administrativy chlubí, zatímco britská premiérka jednoduše doufá, že nebude zaznamenáno. "Hanba jí," zakončuje důrazně The Observer.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Velká Británie Theresa Mayová Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 5 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 6 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku

Český hydrometeorologický ústav upozornil na možnost, že by nadcházející neděle mohla přinést překonání absolutního českého teplotního rekordu 40,4 °C. Výrazné oteplování začíná již během dnešního dne a vyvrcholí extrémně teplým víkendem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy