Strašák starého kontinentu: Pět věcí, které byste měli vědět o muslimech v Evropě

Muslimové jsou v Evropě navzdory veškerým dosavadním obavám o budoucnost nejstaršího kontinentu stále v menšině. Tvoří pouhých 5 % evropského obyvatelstva. Nicméně v některých zemích, jako je třeba Francie nebo Švédsko je podíl muslimů větší, přičemž se odhaduje, že se bude v nadcházejícím desetiletí zvyšovat. Někteří demografové dokonce předvídají zdvojnásobení muslimské populace. Informoval o tom server Pewresearch.org.

Ačkoliv je riziko islamizace křesťanské Evropy téměř nulové, stalo se v souvislosti s probíhající migrační krizí téma islámu a přistěhovalectví z arabských zemí důležitým předvolebním tématem, nejen v Německu a ve Francii, ale dokonce i u nás, ačkoliv je zde muslimů, jak po šafránu. Nejaktuálnější výsledky demografického průzkumu Pew Research Center došly k pěti důležitým závěrům týkajících se muslimů v Evropě:

1. Francie a Německo mají početnou muslimskou populaci v Evropě (Evropou se rozumí kromě 28 členských zemí EU také Norsko a Švýcarsko)

V polovině roku 2016 žilo na území Francie 5,7 milionů muslimů (8,8 % obyvatel) a na území Německa 5 milionů muslimů (6,1 %). V rámci členských zemí EU má nejvíc muslimů Kypr, na němž se k islámské víře hlásila celá čtvrtina obyvatel. Jedná se však převážně o obyvatelstvo mezinárodně neuznávaného území Severokyperské turecké republiky, nikoli o přistěhovalce. 

2. Podíl muslimů na celkovém počtu obyvatel Evropy bude v příštích deseti letech růst geometrickou řadou

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 vzrostl podíl evropských muslimů o celý procentní bod, z 3,8 % na 4,9 % (z 19,5 milionů na 25,8 milionů). Do roku 2050 by se mohl počet muslimů žijících v Evropě zdvojnásobit, tedy vzrůst na 11,2 % a více. Roli zde samozřejmě hrají další faktory, včetně budoucího vývoje migrační politiky.

Když ale vezmeme v potaz, že by se v blízké budoucnosti dostaly k moci protiimigrační strany, tak se odhaduje, že by se mohl počet muslimů zvýšit na 7,4 % v závislosti na míře plodnosti a počtu dětí. Předpoklad, že by vítězství extremistů a populistů mohlo vést k masovému vystěhovávání muslimů, je nesmyslný, protože velká část z nich už třeba má francouzské, či německé občanství. 

3. Muslimská populace nestárne a má víc dětí

V roce 2016 byl medián průměrného věku evropských muslimů 30. Muslimové tedy ve srovnání s domorodými Evropany nestárnou tak rychle. Medián průměrného věku původních obyvatel byl v té době 43. Jinými slovy 50 % evropských muslimů je mladších 30 let ve srovnání se 30 % původních obyvatel, kteří jsou mladší 30 let. Když se na to podíváme z hlediska porodnosti, tak v případě průměrné evropské muslimky se jedná o 2,6 dětí na matku. U nemuslimských žen je to 1,6 dětí.

4. Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 hrála migrace velkou roli v růstu muslimské populace

Podle informací se do Evropy přistěhovalo 2,5 milionů muslimů kvůli studiu a zaměstnání. Více, než 1,3 milionů muslimů získalo, nebo výhledově získá, status uprchlíka, což jim umožní zůstat v Evropě. Cca 250 tisíc muslimů se v té době vrátilo do své domoviny. Kromě migrační krize zde hrál velkou roli také přirozený přírůstek. V rámci muslimské populace převyšovala natalita mortalitu. Odpadlictví od víry hrálo v úbytku muslimů velmi nízkou roli. Podle statistik se pouze 160 tisíc lidí rozhodlo opustit islám.

5. Ve střední a jižní Evropě převažují islamofobní nálady

Ač se to zdá neuvěřitelné, tak jsou muslimové nejpozitivněji vnímáni v zemích, kde jich žije hodně. Ve Spojeném království, Německu, Francii, Švédsku a Nizozemsku jsou muslimové vnímáni nejpozitivněji ve srovnání se státy, kde jich žije málo. Ti, kteří zastávali protiislámský postoj, byli většinou motivováni politickou ideologií. Například 47 % Němců hlásících se k pravici vnímalo muslimy v negativním světle. Nejvíc islamofobie bylo naopak zaznamenáno v zemích střední a jižní Evropy. Například v Maďarsku se k muslimům stavělo nevraživě 72 % respondentů.

Související

Více souvisejících

islám Muslimové extremismus

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Požár v Kalifornii

Masivní požáry v LA se nedaří zastavit. Počet evakuovaných strmě stoupá

V oblasti Los Angeles nyní zuří pět velkých požárů, které devastují tisíce hektarů a vyvolávají obrovské obavy obyvatel. Největší z nich, Palisades, vypukl v úterý a již zničil více než 5300 staveb na ploše téměř 20 000 akrů. I přesto se hasičům podařilo tento požár zkrotit pouze ze 6 %. Počet evakuovaných podle CNN přesáhl 400 000.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 7 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy