Strašák starého kontinentu: Pět věcí, které byste měli vědět o muslimech v Evropě

Muslimové jsou v Evropě navzdory veškerým dosavadním obavám o budoucnost nejstaršího kontinentu stále v menšině. Tvoří pouhých 5 % evropského obyvatelstva. Nicméně v některých zemích, jako je třeba Francie nebo Švédsko je podíl muslimů větší, přičemž se odhaduje, že se bude v nadcházejícím desetiletí zvyšovat. Někteří demografové dokonce předvídají zdvojnásobení muslimské populace. Informoval o tom server Pewresearch.org.

Ačkoliv je riziko islamizace křesťanské Evropy téměř nulové, stalo se v souvislosti s probíhající migrační krizí téma islámu a přistěhovalectví z arabských zemí důležitým předvolebním tématem, nejen v Německu a ve Francii, ale dokonce i u nás, ačkoliv je zde muslimů, jak po šafránu. Nejaktuálnější výsledky demografického průzkumu Pew Research Center došly k pěti důležitým závěrům týkajících se muslimů v Evropě:

1. Francie a Německo mají početnou muslimskou populaci v Evropě (Evropou se rozumí kromě 28 členských zemí EU také Norsko a Švýcarsko)

V polovině roku 2016 žilo na území Francie 5,7 milionů muslimů (8,8 % obyvatel) a na území Německa 5 milionů muslimů (6,1 %). V rámci členských zemí EU má nejvíc muslimů Kypr, na němž se k islámské víře hlásila celá čtvrtina obyvatel. Jedná se však převážně o obyvatelstvo mezinárodně neuznávaného území Severokyperské turecké republiky, nikoli o přistěhovalce. 

2. Podíl muslimů na celkovém počtu obyvatel Evropy bude v příštích deseti letech růst geometrickou řadou

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 vzrostl podíl evropských muslimů o celý procentní bod, z 3,8 % na 4,9 % (z 19,5 milionů na 25,8 milionů). Do roku 2050 by se mohl počet muslimů žijících v Evropě zdvojnásobit, tedy vzrůst na 11,2 % a více. Roli zde samozřejmě hrají další faktory, včetně budoucího vývoje migrační politiky.

Když ale vezmeme v potaz, že by se v blízké budoucnosti dostaly k moci protiimigrační strany, tak se odhaduje, že by se mohl počet muslimů zvýšit na 7,4 % v závislosti na míře plodnosti a počtu dětí. Předpoklad, že by vítězství extremistů a populistů mohlo vést k masovému vystěhovávání muslimů, je nesmyslný, protože velká část z nich už třeba má francouzské, či německé občanství. 

3. Muslimská populace nestárne a má víc dětí

V roce 2016 byl medián průměrného věku evropských muslimů 30. Muslimové tedy ve srovnání s domorodými Evropany nestárnou tak rychle. Medián průměrného věku původních obyvatel byl v té době 43. Jinými slovy 50 % evropských muslimů je mladších 30 let ve srovnání se 30 % původních obyvatel, kteří jsou mladší 30 let. Když se na to podíváme z hlediska porodnosti, tak v případě průměrné evropské muslimky se jedná o 2,6 dětí na matku. U nemuslimských žen je to 1,6 dětí.

4. Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 hrála migrace velkou roli v růstu muslimské populace

Podle informací se do Evropy přistěhovalo 2,5 milionů muslimů kvůli studiu a zaměstnání. Více, než 1,3 milionů muslimů získalo, nebo výhledově získá, status uprchlíka, což jim umožní zůstat v Evropě. Cca 250 tisíc muslimů se v té době vrátilo do své domoviny. Kromě migrační krize zde hrál velkou roli také přirozený přírůstek. V rámci muslimské populace převyšovala natalita mortalitu. Odpadlictví od víry hrálo v úbytku muslimů velmi nízkou roli. Podle statistik se pouze 160 tisíc lidí rozhodlo opustit islám.

5. Ve střední a jižní Evropě převažují islamofobní nálady

Ač se to zdá neuvěřitelné, tak jsou muslimové nejpozitivněji vnímáni v zemích, kde jich žije hodně. Ve Spojeném království, Německu, Francii, Švédsku a Nizozemsku jsou muslimové vnímáni nejpozitivněji ve srovnání se státy, kde jich žije málo. Ti, kteří zastávali protiislámský postoj, byli většinou motivováni politickou ideologií. Například 47 % Němců hlásících se k pravici vnímalo muslimy v negativním světle. Nejvíc islamofobie bylo naopak zaznamenáno v zemích střední a jižní Evropy. Například v Maďarsku se k muslimům stavělo nevraživě 72 % respondentů.

Související

Více souvisejících

islám ,  Muslimové ,  extremismus

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 4 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 6 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 8 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy