Muslimové jsou v Evropě navzdory veškerým dosavadním obavám o budoucnost nejstaršího kontinentu stále v menšině. Tvoří pouhých 5 % evropského obyvatelstva. Nicméně v některých zemích, jako je třeba Francie nebo Švédsko je podíl muslimů větší, přičemž se odhaduje, že se bude v nadcházejícím desetiletí zvyšovat. Někteří demografové dokonce předvídají zdvojnásobení muslimské populace. Informoval o tom server Pewresearch.org.
Ačkoliv je riziko islamizace křesťanské Evropy téměř nulové, stalo se v souvislosti s probíhající migrační krizí téma islámu a přistěhovalectví z arabských zemí důležitým předvolebním tématem, nejen v Německu a ve Francii, ale dokonce i u nás, ačkoliv je zde muslimů, jak po šafránu. Nejaktuálnější výsledky demografického průzkumu Pew Research Center došly k pěti důležitým závěrům týkajících se muslimů v Evropě:
1. Francie a Německo mají početnou muslimskou populaci v Evropě (Evropou se rozumí kromě 28 členských zemí EU také Norsko a Švýcarsko)
V polovině roku 2016 žilo na území Francie 5,7 milionů muslimů (8,8 % obyvatel) a na území Německa 5 milionů muslimů (6,1 %). V rámci členských zemí EU má nejvíc muslimů Kypr, na němž se k islámské víře hlásila celá čtvrtina obyvatel. Jedná se však převážně o obyvatelstvo mezinárodně neuznávaného území Severokyperské turecké republiky, nikoli o přistěhovalce.
2. Podíl muslimů na celkovém počtu obyvatel Evropy bude v příštích deseti letech růst geometrickou řadou
Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 vzrostl podíl evropských muslimů o celý procentní bod, z 3,8 % na 4,9 % (z 19,5 milionů na 25,8 milionů). Do roku 2050 by se mohl počet muslimů žijících v Evropě zdvojnásobit, tedy vzrůst na 11,2 % a více. Roli zde samozřejmě hrají další faktory, včetně budoucího vývoje migrační politiky.
Když ale vezmeme v potaz, že by se v blízké budoucnosti dostaly k moci protiimigrační strany, tak se odhaduje, že by se mohl počet muslimů zvýšit na 7,4 % v závislosti na míře plodnosti a počtu dětí. Předpoklad, že by vítězství extremistů a populistů mohlo vést k masovému vystěhovávání muslimů, je nesmyslný, protože velká část z nich už třeba má francouzské, či německé občanství.
3. Muslimská populace nestárne a má víc dětí
V roce 2016 byl medián průměrného věku evropských muslimů 30. Muslimové tedy ve srovnání s domorodými Evropany nestárnou tak rychle. Medián průměrného věku původních obyvatel byl v té době 43. Jinými slovy 50 % evropských muslimů je mladších 30 let ve srovnání se 30 % původních obyvatel, kteří jsou mladší 30 let. Když se na to podíváme z hlediska porodnosti, tak v případě průměrné evropské muslimky se jedná o 2,6 dětí na matku. U nemuslimských žen je to 1,6 dětí.
4. Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 hrála migrace velkou roli v růstu muslimské populace
Podle informací se do Evropy přistěhovalo 2,5 milionů muslimů kvůli studiu a zaměstnání. Více, než 1,3 milionů muslimů získalo, nebo výhledově získá, status uprchlíka, což jim umožní zůstat v Evropě. Cca 250 tisíc muslimů se v té době vrátilo do své domoviny. Kromě migrační krize zde hrál velkou roli také přirozený přírůstek. V rámci muslimské populace převyšovala natalita mortalitu. Odpadlictví od víry hrálo v úbytku muslimů velmi nízkou roli. Podle statistik se pouze 160 tisíc lidí rozhodlo opustit islám.
5. Ve střední a jižní Evropě převažují islamofobní nálady
Ač se to zdá neuvěřitelné, tak jsou muslimové nejpozitivněji vnímáni v zemích, kde jich žije hodně. Ve Spojeném království, Německu, Francii, Švédsku a Nizozemsku jsou muslimové vnímáni nejpozitivněji ve srovnání se státy, kde jich žije málo. Ti, kteří zastávali protiislámský postoj, byli většinou motivováni politickou ideologií. Například 47 % Němců hlásících se k pravici vnímalo muslimy v negativním světle. Nejvíc islamofobie bylo naopak zaznamenáno v zemích střední a jižní Evropy. Například v Maďarsku se k muslimům stavělo nevraživě 72 % respondentů.
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Zabavené pytle s bankovkami, imámovo Audi. Razie proti mešitám proběhla po celém Německu
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
před 1 hodinou
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
před 1 hodinou
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
před 2 hodinami
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
před 3 hodinami
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
před 4 hodinami
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
před 5 hodinami
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
před 5 hodinami
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
před 6 hodinami
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
před 7 hodinami
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
před 8 hodinami
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
před 8 hodinami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
před 9 hodinami
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
před 10 hodinami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 11 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 11 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 13 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.
Zdroj: Libor Novák