Zneužívání kněžími je hanebnost, řekl papež v Irsku. Pak řešil skandál v sirotčinci

Přijetí Františka v Dublinu se lišilo od bouřlivého přivítání téměř jako pro rockovou hvězdu, kterého se v roce 1979 dostalo Janu Pavlu II. Před papežovou rezidencí se shromáždilo jen pár lidí, navzdory tomu, že v Irsku panuje slunečné víkendové počasí, poznamenala agentura AP.

Podle agentury AFP se od roku 2002 přihlásilo přes 14.500 lidí, kteří se v mládí stali oběťmi sexuálního zneužívání představiteli církve v Irsku. "Nemohu opomenout vážný skandál v Irsku, kterým je zneužívání mladých lidí členy církve, kteří měli na starosti jejich ochranu a vzdělání," uvedl dnes papež na státní recepci. "Selhání církevních úřadů...adekvátně řešit tyto hanebné zločiny po právu vyvolalo pobouření a zůstává zdrojem bolesti a hanby katolického společenství. Já tento postoj sdílím," dodal.

Jednou z přítomných obětí zneužívání byl i Colm O'Gorman. Ten papežova slova kritizoval kvůli tomu, že František podle něj nepřiznal, že svou roli v zatajování zločinů hrál přímo i Vatikán.

Podle irského premiéra Lea Varadkara zanechalo zneužívání kněžími v zemi otevřené rány. Papeže požádal, aby přeměnil slova v činy a pomohl zajistit spravedlnost pro oběti těchto činů. 

V pondělí Vatikán zveřejnil dopis, v němž se papež v několika jazycích omluvil za to, že církev zneužívání léta ignorovala. Ne všichni ale papežovu omluvu přijali.

Zneužívání nezletilých kněžími a zakrývání těchto zločinů církevními představiteli se v minulosti dělo i v jiných zemích, například v Chile. Také tam se letos v lednu papež setkal s několika oběťmi. Už v roce 2015 se podobné setkání uskutečnilo v americké Filadelfii.

Irská ministryně pro děti a mládež Katherine Zapponenová hovořila s papežem o kauze bývalého sirotčince řádu Sisters of Bon Secours ve městě Tuam, kde vláda zvažuje vybudovat pomník. Loni tam byl nalezen hromadný hrob s ostatky řady dětí. Už o několik let dříve přinesla místní historička Catherine Corlessová podrobnou zprávu o úmrtí nejméně 796 dětí v letech 1925 až 1961 v tomto sirotčinci. Podle ní byla příčinou úmrtí mnoha dětí podvýživa a zanedbaná péče.

Katolická církev provozovala ve 20. století v Irsku s finanční pomocí státu mnoho sociálních služeb, včetně domů, v nichž svobodné těhotné ženy, včetně obětí znásilnění, rodily a zanechávaly své děti. Nevdané matky a jejich děti byly v silně katolickém Irsku terčem opovržení.

Další podobnou kauzou, za niž byla katolická církev v Irsku kritizována, je případ azylových domů Máří Magdaleny, kam byly umisťovány prostitutky, svobodné matky či ženy, které neodpovídaly konzervativním pravidlům tehdejší společnosti. Podle agentury AFP v těchto takzvaných Magdaleniných prádelnách pracovalo v letech 1922 až 1996 na 10.000 žen zdarma, ženy byly navíc zneužívány a týrány.

Další temnou kapitolou irské církve byly ilegální adopce dětí, které provozovala agentura Cech svatého Patrika, patřící katolické kongregaci. Podle pozdějšího vyšetřování vystavila v letech 1946 až 1969 nejméně 126 falešných rodných listů.