Co zastaví uprchlíky? Eurokomisař vysvětlil nový plán, obořil se na populisty

"Není to jen číslo, které nás napadlo, je to výsledek studie, kterou jsme si udělali, a našich zkušeností. Je to počet, který potřebujeme, abychom byli do budoucna lépe připraveni," odpověděl komisař na otázku, proč má mít agentura za dva roky k dispozici právě desetitisícový personál. Nyní pro ni pracuje několik stovek lidí. Úkolem stráže bude podporovat členské země při ochraně vnější hranice bloku. Pohraničníci budou moci kontrolovat totožnost příchozích, hlídkovat, řešit případy nelegálních přechodů, ale i pomáhat při rychlejším provádění rozhodnutí o návratech těch, kdo nebudou mít na pobyt v unii právo.

Avramopulos, který o nynějších návrzích komise, "posledním dílku migrační skládačky", očekává diskusi už příští týden na neformálním summitu EU k migraci v rakouském Salzburku, dnes plán posílení pobřežní stráže označil za nutnou součást společné evropské reakce na migrační krizi. Země EU se podle něj ale musí po měsících marných jednání domluvit na nové podobě pravidel unijní azylové politiky.

"Ti, kdo kritizují, že nenabízíme řešení, ať se laskavě podívají na vše, co jsme dali na stůl. Neslyšel jsem žádné jiné smysluplné alternativy k našim návrhům," poznamenal. Ti politici v zemích unie, kteří občanům tvrdí, že migrační problém zmizí za postavenou zdí či že je možné ho vyřešit izolovanými národními kroky, se podle Avramopulose nejen pletou, ale také nejsou vůči občanům svých zemí čestní. "Jen jednotnější unie může tyto výzvy zvládnout společně," dodal.

Podle návrhu komise, o kterém nyní musí jednat členské státy unie a europarlament, bude moci novým mandátem vybavená a finančně a personálně posílená pobřežní a pohraniční stráž EU podporovat úsilí členských zemí bloku při ochraně jeho vnější hranice.

Členové pohraniční stráže, kteří například budou moci nosit zbraně, budou podléhat pravidlům a vedení země EU, na jejímž území budou působit. Návrh předpokládá i možnost rozmístění personálu této unijní agentury ve státech mimo EU, ovšem vždy se souhlasem a po dohodě s dotyčnou zemí. Avramopulos se zmínil například o možnosti budoucího působení evropských pohraničních sil v zemích na západním Balkáně.

Podle podkladů, které mají novináři k dispozici, je součástí návrhu i možnost, že by o nasazení evropských pohraničníků rozhodla Evropská komise i bez žádosti ze strany členské země EU, a to v případě naléhavé krizové situace, kdy budou národní opatření neúčinná a bude hrozit kolaps fungování schengenského prostoru.

Podle dokumentů komise by stráž v nové podobě měla mít v roce 2020 asi 1500 vlastních zaměstnanců s potřebným výcvikem a jejich počet by měl v dalších letech ještě vzrůstat. Většinu lidí, kteří by měli pomáhat svým kolegům ve státech na okraji unie, ale dodají členské země.

Komise předpokládá, že v roce 2020 to bude asi 1500 osob vyslaných do stráže ze své země dlouhodobě a dalších 7000 bude připraveno k okamžitému krátkodobému nasazení. Počty krátkodobě státy vyslaných pracovníků by se pak měly v dalších letech snižovat, jak budou nahrazováni vlastním personálem agentury.

Do roku 2020 by měla mít nová pohraniční a pobřežní stráž rozpočet 1,3 miliardy eur (asi 33,3 miliardy Kč), v příštím víceletém finančním rámci mezi roky 2021 až 2027 na ni komise plánuje vyhradit 11,3 miliardy eur (asi 290 miliard Kč).