Berlín - Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen po svých výrocích o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) skončí ve funkci. Na dnešním jednání v berlínském kancléřství se na tom dohodly špičky vládní koalice. Maassen se podle tiskového oddělení úřadu vlády nově stane státním tajemníkem na ministerstvu vnitra, jež vede Horst Seehofer (CSU), který za dosavadním šéfem kontrarozvědky do poslední chvíle stál.
"Ministr vnitra Horst Seehofer si cení jeho kompetencí v otázkách veřejné bezpečnosti," zdůvodnila trojice politiků své rozhodnutí. Kompromisní řešení, k němuž předsedové stran konzervativní unie CDU a CSU a sociálních demokratů (SPD), došli, umožní, aby se koalice vyhnula další krizi. Pro pětapadesátiletého Maassena řešení navíc znamená, že si paradoxně polepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV).
Kdo Maassena ve funkci, kterou zastával od roku 2012, nahradí, zatím není jasné. Jakou přesně oblast bude mít na ministerstvu vnitra na starosti, má Seehofer sdělit ve středu. Jasné už ale je, že Maassen nebude státním tajemníkem, který by byl zodpovědný za dohled nad civilní kontrarozvědkou.
Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a musel tak připustit, že video je autentické.
Dalším tvrzením, že se v Chemnitzu neodehrály štvanice, se Maassen také přímo postavil proti kancléřce Angele Merkelové (CDU), která o takových štvanicích opakovaně hovořila.
K odchodu Maassena jako první z koaličních stran vyzvala SPD. Merkelová se k názoru sociálních demokratů podle německých médií nakonec přiklonila.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je od listopadu mimo vrcholnou politiku. Bez práce ale není. Podle nejnovějších informací se jedna z velkých nadnárodních firem rozhodla využít jejích zkušeností a kontaktů z politiky.
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
Pražská policie se zabývá pokusem o vraždu bezdomovce, kdy podezřelým je stále ještě nezletilý teenager. Muži způsobil těžká zranění v podchodu u stanice metra Vltavská. Soud poslal mladíka do vazby. O případu informoval web novinky.cz.
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
Dvě opoziční strany si o nadcházejícím víkendu zvolí vedení. Zatímco u Pirátů se očekává pokračování Zdeňka Hřiba v jejich čele, ODS si vybere nového předsedu. Jeho jméno se změní po neuvěřitelných 12 letech. Tak dlouho přitom stranu nevedl ani její otec zakladatel Václav Klaus, bývalý prezident a premiér.
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
Kamion v úzkých malostranských uličkách vedoucích k Pražskému hradu šokoval místní v noci na čtvrtek. Policisté a hasiči pomáhali řidiči, jenž bezmezně věřil navigaci, která ho však zavedla do míst, kde nákladní vozidla opravdu nemají co dělat.
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák