Spojené státy válcují EU? Jadernou dohodu s Íránem se nedaří zachránit

Evropské unii se nepodařilo právně ochránit své podniky působící v Íránu tak, aby dosáhly na americký finanční systém a ubránily se Trumpovi. Evropa se spojila s Ruskem a Čínou - rovněž signatáři dohody - aby ukázala, že se pokouší zajistit Teheránu zisk z prodeje ropy, a aby přiměla íránského prezidenta Hasana Rúháního dohodu dále dodržovat. Rúhání však doma čelí tlaku konzervativních kruhů, aby od dohody odstoupil.

Obchodní výměna mezi EU a Íránem letos dosahuje měsíčně dvou miliard eur (51 miliard Kč), ale očekává se pokles, protože velké evropské podniky se z Íránu stahují a íránský ropný vývoz americké sankce přiškrtí. Z Íránu od května odešly Peugeot, Renault, Deutsche Telekom a Airbus, operace ukončily Air France a British Airways. Dánská firma A.P. Moller-Maersk ukončí přepravu íránské ropy.

USA, Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo a EU podepsaly v roce 2015 dohodu s Íránem s tím, že Teherán výměnu za zrušení sankcí zpomalí svůj jaderný program. Podle Trumpa ale dohoda nebrání Íránu pokračovat ve vývoji balistických raket ani válčit v Sýrii a Jemenu. Po roce 2025 může Írán navíc jaderný program obnovit. Británie, Francie a Německo jsou toho názoru, že odstoupení od dohody nijak nepřispělo k bezpečnosti USA, ale naopak ohrozilo stabilitu Blízkého východu.

Zlost Evropanů opadá, sankce neprorazí

EU se pokoušela dopad sankcí omezit a firmy chránit právním opatřením, které by ekonomické subjekty vyňalo z působení amerických sankcí. Podniky ale nemají dostatečnou jistotu, že uniknou pokutám nebo že neohrozí své aktivity v USA, pokud zůstanou v Íránu. "Budete-li obchodovat s nepřítelem USA, nebudete obchodovat s USA, nebudete mít přístup k americkému finančnímu systému," prohlásil zástupce amerického ministerstva zahraničí.

Podle amerického zdroje zlost, kterou v květnu dávali najevo evropští partneři, opadá. Evropané si prý uvědomují, že se jim evropské investice v Íránu před sankcemi ochránit nepodařilo. "Až se koncem roku začne projevovat dopad sankcí, bude to mnohem těžší, neboť to, co jsme dohodli, nebude stačit," přiznal nejmenovaný evropský diplomat.

Evropská komise navrhuje Evropské centrální bance, aby za íránskou ropu platila v eurech a obešla sankce USA. To je politicky ale příliš citlivé. Evropská investiční banka odmítla půjčovat společnostem působícím v Íránu kvůli obavám, že by tím ohrozila své šance získávat peníze z trhů v USA.

Paříž, Berlín, Londýn i Brusel nyní přemýšlejí o zavedení barterového systému, tedy o výměně íránské ropy za evropské zboží bez finančních transakcí. Vyhovovalo by to asijským odběratelům íránské ropy. "To je velmi komplikované a podle mne to může fungovat jenom v omezené míře," řekl ale vysoký evropský diplomat.

Berlín, Paříž ani Londýn nemají sílu

EU chce zabránit vytváření dojmu, že evropská politika je rukojmím amerického ministerstva financí. Předseda EK Jean-Claude Juncker navrhl posílit mezinárodní roli eura, což by mohlo umožnit platit za ropu na světovém trhu v eurech, ale ekonomové připomínají, že Čína bez úspěchu dlouho usilovala o totéž v souvislosti s jüanem.

USA tlačí na vyloučení Íránu z platebního systému SWIFT, usnadňujícího přeshraniční finanční transakce. USA sice nemají ve vedení SWIFT většinu, ale jejich administrativa může bankéřům pohrozit sankcemi. "Vytvoříte-li maximální tlak, tedy žádné výjimky, žádné umírněné pozice, žádné úniky, pak je to jenom otázka času," řekl francouzský zástupce.

Evropa se snaží dát Íránu svými aktivitami najevo, že intenzivně usiluje o zachování svých investic v Íránu, aby Teherán přiměla zůstat u dohody. "Nejdůležitější v této chvíli je symbolika" této aktivity; Berlín, Paříž ani Londýn "nemají politickou sílu ani čas na to, aby Íránu nabídly cokoli smysluplného a významného," soudí analytička z Chatham House Sanam Vakilová.