Zahynou stovky milionů lidí? Z Británie zní varování před katastrofou

Reálná hrozba

K tomu podle prestižního deníku přispívají i různá apokalyptická sci-fi, která operují s hrstkou přeživších, což má za následek, že lidé mají tendenci představovat si sebe mezi nimi. "Hrozba je však reálná," varuje editorial. Odkazuje na poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která říká, že k udržení dopadů globálního oteplování ve zvladatelné míře, je nutné zhruba do deseti let radikálně proměnit současnou ekonomiku.

To vyžaduje, aby se všechny země světa držely nejambicióznějších cílů vytýčených Pařížskou klimatickou dohodou a udržely nárůst průběrné teploty na Zemi do 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám, konstatuje The Guardian. Poukazuje, že nárůst o pouhého půl stupně větší bude mít mnohonásobně horší dopady.

Daný scénář je však již mnohem pravděpodobnější, což povede k vymření všech korálů a mnoha druhů hmyzu a rostlin, deklaruje britský server. Za mimořádně nebezpečné označuje úbytek flory, především odlesňování tropických regionů, jelikož jde o transformaci pohlcovačů uhlíku v jeho zdroje.

"Jde o jeden z mnoha přelomových bodů, které mohou vést k náhlé a mohutné eskalaci míry změn, jelikož se vytvářejí zhoubné provázané zpětné vazby," pokračuje renomovaný deník. Dodává, že ve světle těchto rizik je zcela reálné, že oteplení nakonec dosáhne 3-4 °C či více.

Důsledky takového vývoje by byly globálně ničivé a projevily by se všude , tvrdí The Guardian. Nastiňuje, že sucho ve vnitrozemí, záplavy na pobřeží, úbytek mořských živočichů kvůli vyšší aciditě oceánů a narušení dlouhodobých cyklů počasí, na nichž stojí světové zemědělství, by mohly zabít stovky milionů lidí.

Nedá se přitom očekávat, že oběti budou pasivně čekat, až se jejich osud naplní, podotýká prestižní deník. Varuje tedy, že mezi přelomové body, jejichž detaily nedokážeme předvídat, lze počítat historicky bezprecedentní migraci, jelikož rozsáhlé populace budou stát před volbou mezi vyhladověním či přesunem do obyvatelných oblastí. "Politické a samozřejmě vojenské dopady zřejmě nebudou malé," dodává editorial.

Krátkozraká sobeckost

Nic z výše uvedeného přitom nebude dílem rozsáhlých nepersonalizovaných sil, podobně jako naše stávající krize, protože za vývojem vždy stojí konkrétní politická a ekonomická rozhodnutí, zdůrazňuje The Guardian. Zmiňuje nedávno zveřejněnou studii, jež identifikovala na 90 organizací - států i soukromých společností -, které mají na svědomí dvě třetiny všech uhlíkových emisí od roku 1864.   

Všechny se chovaly jako racionální, o zisk usilující aktéři, aniž by nesly odpovědnost vůči ostatním, a tak přivedly lidstvo na pokraj katastrofy, nebere si servítky renomovaný server. Varuje, že tato překroucená racionalita prohlubuje nebezpečnost fyzických dopadů klimatických změn.

V Brazílii se s drtivou pravděpodobností stane prezidentem Jair Bolsonaro, který je podobně jako americký prezident Donald Trump odhodlán vypovědět Pařížskou klimatickou dohodu a jeho politika výrazně urychlí odlesňování Amazonského pralesa, obává se britský deník. Doplňuje, že v Austrálii se sice vláda Scotta Morrisona potýká s realitou klimatických změn v podobě sucha a lesních požárů, ale zároveň odmítá převzít zodpovědnost za jakékoliv své kroky, které situaci zhoršují.

"Tuto krátkozrakou sobeckost nelze překonat pouze apely k nesobeckosti či solidaritě," zdůrazňuje editorial. Naznačuje, že převážit může pouze dlouhodobý vlastní zájem, například strach, že mezinárodní anarchie nevyhnutelně povede k mezinárodní válce ve věku jaderných a biologických zbraní.    

Nejde pouze o přímý dopad klimatických změn, ale také o jejich nepřímý vliv na politické a ekonomické struktury světa, které z nich učinily skutečnou existenční hrozbu, poukazuje renomovaný server. Nabádá proto obyvatele bohatého světa, aby jedli méně masa a využívali méně fosilních paliv.

Stejně tak je podle editorialu potřeba pracovat na posílení těch politických struktur, které umožní - případně i vynutí - spolupráci. Ta totiž představuje jedinou alternativou k ničivé anarchii, tvrdí The Guardian.