Zemřel expředseda německého Svazu vyhnanců Fritz Wittmann

Wittmann podle současného předsedy BdV Bernda Fabritiuse vytrvale bojoval za své přesvědčení, že "dekrety vyhnání a bezpráví ve srůstající Evropě nemají co dělat a musí být zrušeny". Se jménem zesnulého politika jsou podle Fabritiuse spojeny iniciativy jako založení Sudetoněmecké nadace nebo výstavba Sudetoněmeckého domu v Mnichově.

Wittmann se narodil v roce 1933 v Plané u Mariánských Lázní, po odsunu německého obyvatelstva z Československa žil v Bavorsku a jako politik CSU bojoval za zájmy sudetských Němců. V letech 1971 až 1994 a 1996 až 1998 byl poslancem Spolkového sněmu.

Ve funkci předsedy Svazu vyhnanců Wittmann vystupoval proti takzvaným Benešovým dekretům, ale i proti Česko-německé deklaraci z roku 1997, kterou označil za "chybný krok v nepravý čas". Kritizoval také postoj německé zahraniční politiky k rozšiřování EU, které se tehdy týkalo mimo jiné Česka či Polska. V roce 1997 například zapochyboval "o evropské kompatibilitě" České republiky.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával československý prezident Edvard Beneš. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací či osamostatněním Slovenska. Na základě některých dekretů byli po druhé světové válce Němci v Československu zbaveni občanství i majetku. Sudetoněmecké krajanské sdružení, jehož býval Wittmann místopředsedou, dlouhou dobu požadovalo zrušení Benešových dekretů. V roce 2015 ale ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení zkonfiskovaného majetku. Předseda sdružení Bern Posselt letos řekl, že rozhodnutí o případném zrušení dekretů je výhradně na Česku.

Ve funkci předsedy BdV Wittmanna v roce 1998 nahradila Erika Steinbachová. Wittmann poté ještě dva roky působil v koordinační radě Česko-německého diskuzního fóra, které vzniklo na základě Česko-německé deklarace.