Spojenci Ukrajiny se obávají setkání Putina s Trumpem. Na poslední chvíli podporují Kyjev

Evropští lídři se na summitu tento týden chystají schválit balíček podpory pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mu poskytli co nejsilnější postavení při jednáních o potenciálním příměří. Jádrem jejich strategie je plán na mobilizaci většího financování Kyjeva ze zmrazených ruských aktiv, dodávky dalších zbraní a kroky k zasažení ruské ekonomiky novými sankcemi. Tyto informace pocházejí od diplomatů a úředníků, kteří připravují čtvrteční setkání v Bruselu.

Obnovená naléhavost mezi spojenci Kyjeva přichází poté, co Trump opět změnil svůj postoj k válce. Uvedl, že by byl otevřen zmrazení konfliktu podél současných frontových linií. To se stalo necelý měsíc poté, co naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna svá území. Jeho komentáře oživily obavy, že by mohl Zelenského donutit k postoupení území Rusku.

Evropští představitelé se shodují, že takový výsledek by byl katastrofou nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu. "Mezinárodní hranice nesmí být měněny silou," uvedli Zelenskyj a lídři Velké Británie, Německa, Francie, Itálie, Polska, Norska, Finska a Dánska ve společném prohlášení v úterý. Prohlášení, které podepsala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, dále uvádí, že "zdržovací taktika Ruska opakovaně ukázala, že Ukrajina je jedinou stranou, která to s mírem myslí vážně."

Lídři konstatovali, že "Ukrajina musí být v co nejsilnější pozici – před, během i po jakémkoli příměří." Také dodali, že "vyvíjíme opatření k využití plné hodnoty ruských imobilizovaných suverénních aktiv, aby Ukrajina měla zdroje, které potřebuje."

Zelenskyj uvedl, že evropští lídři požádají Trumpa o poskytnutí křižujících raket dlouhého doletu Tomahawk pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident totiž minulý týden odcházel ze schůzky s americkým prezidentem s prázdnýma rukama. Diplomaté očekávají, že Zelenskyj na čtvrtečním summitu vystoupí, ať už osobně, nebo prostřednictvím videohovoru, aby získal jejich podporu. Další spojenci, včetně britského Keira Starmera, se připojí k širší diskusi v rámci takzvané "koalice ochotných" později tento týden.

Kromě vyzbrojování Ukrajiny se země EU blíží k dohodě o dalších dvou klíčových pilířích své podpory. Jedná se o devatenácté kolo ekonomických sankcí, které mají zasáhnout válečnou pokladnu Putina, a vypracování plánů na využití zmrazených ruských finančních aktiv k uvolnění přibližně 140 miliard eur pro Ukrajinu.

Tyto peníze jsou v Kyjevě zoufale potřeba. Pokrok v uvolňování těchto fondů tento týden vyšle Putinovi signál, že Ukrajina bude mít prostředky k pokračování v boji po dobu nejméně dalších dvou let, uvedli představitelé.

Evropské snahy přicházejí v klíčovém okamžiku tříapůlleté války Ukrajiny proti invazním ruským silám. Nad čtvrtečním summitem Evropské rady se vznáší stín plánované schůzky Trumpa a Putina v Budapešti, která se má konat v nadcházejících týdnech a na níž se má jednat o podmínkách možného příměří. Tato iniciativa navazuje na Trumpovo dosud úspěšné úsilí o zprostředkování příměří v Gaze.

Maďarský lídr Viktor Orbán je Trumpovým spojencem a během války zůstal v dobrých vztazích s Putinem, což vyvolává znepokojení u ostatních lídrů EU. Opakovaně zdržoval sankce EU proti Rusku a volal po "míru", argumentuje, že ukrajinská válka není válkou Evropy.

Někteří lídři EU budou lobbovat za účast na schůzce Trump-Putin. Zároveň se snaží zajistit, aby Zelenskyj měl místo u jakýchkoli jednání, uvedl diplomat obeznámený s touto záležitostí. Zelenskyj v pondělí řekl, že by byl ochoten jet do Budapešti, pokud by byl pozván.

Pro Evropany je velkou obavou, že Trump se opět přikloní k Putinovi při určování podoby míru. Tlak by tak donutil Zelenského přijmout ruské podmínky, což by mohlo znamenat postoupení rozsáhlých území na východě země. Mají obavy, že Putinův dvouhodinový hovor s Trumpem snížil ochotu amerického prezidenta pomoci Zelenskému, když se setkali minulý týden ve Washingtonu.

Mezi diplomaty EU panuje také rozsáhlý skepticismus ohledně toho, že by Putin bral mírové rozhovory vůbec vážně. Mnozí vidí jeho nabídku setkání s Trumpem jako další zdržovací taktiku, která mu má koupit čas. Ten potřebuje k pokračování intenzivního bombardování Ukrajiny raketovými a dronovými útoky.

Klíčovou iniciativou, o které budou lídři tento týden diskutovat, je plán na využití 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv držených v Evropě. Tyto peníze mají posloužit jako "reparační půjčka" Ukrajině. Peníze by byly vráceny Moskvě pouze v nepravděpodobném případě, že Rusko v budoucnu uhradí válečné škody Ukrajině, podle předběžných návrhů, které evropští představitelé připravili.

Belgie, kde je držena největší část těchto aktiv, se obává potenciálních reputačních škod, které by země mohla utrpět ve finančním sektoru, pokud by byly hotovostní vklady využity. Jiné země vyjádřily obavy ohledně potenciálního rizika pro mezinárodní důvěryhodnost eura. Požadují, aby Spojené státy a Japonsko, mimo jiné země, přijaly podobné politiky.

Ve čtvrtek mají lídři EU rozhodnout, zda formálně požádají Evropskou komisi o vypracování podrobných právních návrhů pro vytvoření reparační půjčky v plném rozsahu. Úředníci pracující na přípravě summitu věří, že belgický premiér Bart De Wever souhlasí s tím, aby Komise pokračovala v přípravě právního plánu. Nadále by však měl možnost tento plán později zablokovat.

To, že plán pokračuje, by opět vyvíjelo tlak na Putina a dalo Ukrajině naději, že EU bude schopna pokrýt její finanční potřeby po dobu dalších dvou až tří let, uvedli diplomaté. "Pokud vyšleme zprávu, že jsme ochotni a schopni podpořit Ukrajinu na další dva nebo tři roky, vstoupí to do jejich kalkulací, když budou diskutovat o míru," dodal jeden z diplomatů.

Mezitím nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová naznačila, že lídři tento týden podepíší devatenáctý balíček sankcí bloku. Ty jsou navrženy tak, aby zasáhly zahraniční banky a kryptoměny, které Rusko využívá k obcházení sankcí. Slovenský lídr Robert Fico sankce zdržoval, aby protestoval proti snahám o zastavení toku ruského plynu, na kterém je jeho země stále závislá. Diplomaté zapojení do jednání uvedli, že dohoda k zajištění Ficovy podpory je nyní blízko.

Základní obavou mezi vládami EU je to, že by Trump mohl být Putinem ovlivněn k nátlaku na Kyjev, aby se vzdal území na východní Ukrajině. Trump navrhl, že by válka měla být zmrazena na současných územních liniích, přičemž Rusko by mělo v držení "78 procent" regionu Donbasu.

"Necháte to tak, jak to je teď, a mohou o něčem vyjednávat později," řekl Trump.

Kallasová odmítla myšlenku jakékoli mírové dohody, která by nutila Ukrajinu vzdát se Ruskem okupovaného území. "Všichni říkají, že územní celistvost je důležitá hodnota, za kterou stojíme," řekla. "Musíme se toho držet, protože pokud se jen vzdáme území, vyšle to zprávu všem, že můžete jednoduše použít sílu proti svým sousedům a získat, co chcete."

Diplomat varoval, že pokud Putin získá území, pobaltské státy EU, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva, by "šílely" a obávaly se, že si Rusko přijde příště i pro ně. Výsledkem by bylo "masivní přezbrojení" v mnoha evropských zemích, které by narušilo jejich vnitřní politiku, dodal diplomat.