Katastrofální sešup CDU a SPD v Hesensku. Vláda Merkelové má na kahánku?

Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.

Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.

Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.

Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.

Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.

Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.