Pouze třetina Katalánců se domnívá, že by se katalánská separatistická vláda měla snažit o nezávislost tohoto autonomního regionu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnila místní média. Asi 56 procent Katalánců si naopak myslí, že jejich vláda by se měla snažit dojednat s Madridem lepší autonomní status.
V průzkumu, který si nechal od společnosti GESOP vypracovat v minulém týdnu katalánský deník El Periódico, uvedlo pouze 34,8 procenta dotazovaných, že se má regionální vláda snažit o nezávislost Katalánska. Nicméně 42,4 procenta si přeje, aby se o nezávislosti regionu konalo referendum.
Padesát šest procent dotazovaných Katalánců odpovědělo, že separatistická vláda by se měla přestat snažit o nezávislost a soustředit se na vyjednání lepšího autonomního statusu. Právě takový dialog nabízí katalánské vládě současný španělský premiér Pedro Sánchez, který je v úřadu od června.
Předchozí španělská vláda Mariana Rajoye s katalánským vedením jednat odmítala byť i jen o širší autonomii a před rokem převzala dočasně přímou správu Katalánska poté, co tamní parlament schválil 27. října rezoluci o nezávislosti. Poslanci se při tom odvolávali na referendum o nezávislosti, které uspořádala tehdejší katalánská vláda 1. října i přes zákaz španělského ústavního soudu.
Legitimitu loňského referenda zpochybnili v dnes zveřejněném průzkumu i sami Katalánci. Téměř 70 procent dotázaných odpovědělo, že toto hlasování nebylo legitimní, a pouze 29 procent si myslí, že plebiscit stačí pro vyhlášení odtržení regionu od Španělska. V tehdejším hlasování, jemuž se snažila zabránit španělská policie, se přes 90 procent zúčastněných vyslovilo pro nezávislost. Účast ale byla jen 43 procent.
Bývalé vedení Katalánska čelí kvůli referendu a rezoluci o nezávislosti trestnímu stíhání. Části těchto politiků, z nichž někteří jsou už rok ve vazbě, hrozí až 25 let kvůli obvinění ze vzpoury. Soudní proces by měl začít koncem letošního či začátkem příštího roku, tento týden by měla prokuratura navrhnout obžalobu s výší trestů.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák