Pouze třetina Katalánců se domnívá, že by se katalánská separatistická vláda měla snažit o nezávislost tohoto autonomního regionu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnila místní média. Asi 56 procent Katalánců si naopak myslí, že jejich vláda by se měla snažit dojednat s Madridem lepší autonomní status.
V průzkumu, který si nechal od společnosti GESOP vypracovat v minulém týdnu katalánský deník El Periódico, uvedlo pouze 34,8 procenta dotazovaných, že se má regionální vláda snažit o nezávislost Katalánska. Nicméně 42,4 procenta si přeje, aby se o nezávislosti regionu konalo referendum.
Padesát šest procent dotazovaných Katalánců odpovědělo, že separatistická vláda by se měla přestat snažit o nezávislost a soustředit se na vyjednání lepšího autonomního statusu. Právě takový dialog nabízí katalánské vládě současný španělský premiér Pedro Sánchez, který je v úřadu od června.
Předchozí španělská vláda Mariana Rajoye s katalánským vedením jednat odmítala byť i jen o širší autonomii a před rokem převzala dočasně přímou správu Katalánska poté, co tamní parlament schválil 27. října rezoluci o nezávislosti. Poslanci se při tom odvolávali na referendum o nezávislosti, které uspořádala tehdejší katalánská vláda 1. října i přes zákaz španělského ústavního soudu.
Legitimitu loňského referenda zpochybnili v dnes zveřejněném průzkumu i sami Katalánci. Téměř 70 procent dotázaných odpovědělo, že toto hlasování nebylo legitimní, a pouze 29 procent si myslí, že plebiscit stačí pro vyhlášení odtržení regionu od Španělska. V tehdejším hlasování, jemuž se snažila zabránit španělská policie, se přes 90 procent zúčastněných vyslovilo pro nezávislost. Účast ale byla jen 43 procent.
Bývalé vedení Katalánska čelí kvůli referendu a rezoluci o nezávislosti trestnímu stíhání. Části těchto politiků, z nichž někteří jsou už rok ve vazbě, hrozí až 25 let kvůli obvinění ze vzpoury. Soudní proces by měl začít koncem letošního či začátkem příštího roku, tento týden by měla prokuratura navrhnout obžalobu s výší trestů.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , průzkumy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák