Pouze třetina Katalánců se domnívá, že by se katalánská separatistická vláda měla snažit o nezávislost tohoto autonomního regionu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnila místní média. Asi 56 procent Katalánců si naopak myslí, že jejich vláda by se měla snažit dojednat s Madridem lepší autonomní status.
V průzkumu, který si nechal od společnosti GESOP vypracovat v minulém týdnu katalánský deník El Periódico, uvedlo pouze 34,8 procenta dotazovaných, že se má regionální vláda snažit o nezávislost Katalánska. Nicméně 42,4 procenta si přeje, aby se o nezávislosti regionu konalo referendum.
Padesát šest procent dotazovaných Katalánců odpovědělo, že separatistická vláda by se měla přestat snažit o nezávislost a soustředit se na vyjednání lepšího autonomního statusu. Právě takový dialog nabízí katalánské vládě současný španělský premiér Pedro Sánchez, který je v úřadu od června.
Předchozí španělská vláda Mariana Rajoye s katalánským vedením jednat odmítala byť i jen o širší autonomii a před rokem převzala dočasně přímou správu Katalánska poté, co tamní parlament schválil 27. října rezoluci o nezávislosti. Poslanci se při tom odvolávali na referendum o nezávislosti, které uspořádala tehdejší katalánská vláda 1. října i přes zákaz španělského ústavního soudu.
Legitimitu loňského referenda zpochybnili v dnes zveřejněném průzkumu i sami Katalánci. Téměř 70 procent dotázaných odpovědělo, že toto hlasování nebylo legitimní, a pouze 29 procent si myslí, že plebiscit stačí pro vyhlášení odtržení regionu od Španělska. V tehdejším hlasování, jemuž se snažila zabránit španělská policie, se přes 90 procent zúčastněných vyslovilo pro nezávislost. Účast ale byla jen 43 procent.
Bývalé vedení Katalánska čelí kvůli referendu a rezoluci o nezávislosti trestnímu stíhání. Části těchto politiků, z nichž někteří jsou už rok ve vazbě, hrozí až 25 let kvůli obvinění ze vzpoury. Soudní proces by měl začít koncem letošního či začátkem příštího roku, tento týden by měla prokuratura navrhnout obžalobu s výší trestů.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , průzkumy
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 1 hodinou
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 2 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 2 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 3 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 4 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 5 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 5 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 6 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 8 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
Zdroj: Libor Novák