Proč Merkelová otevřela dveře upchlíkům? Zazněla překvapivá teorie

Jeden z nejpozoruhodnějších současných politiků

Německu každopádně zbývá hodně času, aby se připravilo na dobu po Merkelové a zvážilo její možné nástupce i budoucí výzvy, konstatuje prestižní deník. Doplňuje, že také nastal čas k ohlédnutí se za jedním z nejpozoruhodnějších západních politiků současné doby.

Není to charisma, odvaha ani výmluvnost, co činí Merkelovou tak mimořádnou, soudí editorial. Zdůrazňuje, že podobně jako její mentor a předchůdce Helmut Kohl je Merkelová v řeči a vystupování uměřená a právě povzbudivá kombinace umírněnosti, stability, centrismu a slušnosti jejího sloganu „Za Německo, kde je dobrý život, který si užíváme“ měla za následek, že němečtí voliči se v posledních volbách opět postavili za svou „Mutti“.

Za 13 let, kdy je Merkelová ve funkci kancléřky, zažívá Německo klid a prosperitu, některým politickým otřesům navzdory, tvrdí newyorský server. Zdůrazňuje, že právě díky svému klidu, své konzistentnosti a slušnosti Merkelová bodovala a převzala roli faktického vůdce svobodného světa v době, kdy v mnoha koutech Evropy sílili populisté, Vladimir Putin oživoval nepřátelské Rusko, Donald Trump potlačoval americkou vůdčí roli a Británie se snažila opustit EU.

Označení vůdce svobodného světa může být přehnané a přesnější by podle renomovaného deníku bylo konstatování, že Merkelová si uvědomila potřebu řídit svobodný svět postrádající lídra. „Přesto je to Merkelová, vystudovaná vědkyně z Východního Německa a první žena, která se stala německou kancléřkou, kdo se postavil Trumpovi a Putinovi, kdo ušlechtile – někdo by nyní řekl naivně – otevřela německé dveře uprchlíkům a kdo souhlasil se třemi půjčkami na záchranu Řecka před bankrotem,“ píše New York Times.

To vše se obešlo bez dramat, mnoha slov a povyku, připomíná vlivný server. Připouští však, že nemálo rozhodnutí Merkelové sklidilo stejně kritiky jako chvály – její trvání na úsporách, kdy Řecko viselo nad propastí, bylo široce odsuzováno jako přehnané a otevření německých hranic pro uprchlíky je považováno za důvod vzestupu krajně pravicové Alternativy pro Německo i poklesu obliby Merkelové, který se projevil ve slabém výsledku její Křesťansko-demokratické unie v nedělních volbách v Hesensku.

Nástupce čekají těžké výzvy

Principiální jednání kancléřky, které se tak odlišuje o nacionalistického odmítání přistěhovalců hlásaného evropskými populisty a Trumpem, také ztělesňuje morální přístup, který byl Merkelové vštípen, když vyrůstala v luteránské východoněmecké rodině, poukazuje americký deník. Dodává, že tento přístup formuje instinkt a styl Merkelové, a proto její poselství Němcům během uprchlické krize znělo: „Zvládneme to“.

Nyní čtyřiašedesátiletá Merkelová během svých 13 let v úřadě naslouchala spíše svému „vnitřnímu kompasu“ luteránské víry než jakýmkoliv ideologiím, vůči nimž se stala imunní během svého života za železnou oponou, a preferovala jemnost a nejednoznačnost před křiklavostí a opatrnost před spěchem, vysvětluje editorial. Cituje kancléřčina slova z roku 2009, která se odrazila například loni v jejím přístupu k manželství homosexuálů, kdy se neváhala přidat k menšině a zákon nepodpořit: „Jsem trochu liberál, trochu sociální-křesťan, trochu konzervativec.“

V zahraniční politice Merkelová silně hájila EU, NATO a na pravidlech založený mezinárodní řád, připomíná New York Times. Konstatuje, že Německo pod jejím vedením posílilo svou roli v systému mezinárodní bezpečnosti a zavázalo se zvýšit vojenské výdaje na 2% HDP, přičemž průzkum společnosti Pew Research Center v 25 zemích nedávno ukázal, že Merkelové důvěřuje52% tamních obyvatel, což je více než vládcům Francie, Ruska, Čína a USA.

Pro nástupce Merkelové bude těžké toto zopakovat, navíc na něj čekají velké výzvy – přeměna EU po brexitu, posílení evropských institucí a eura, střety s Trumpovou administrativou i evropskými populisty a jednání s Ruskem, varuje renomovaný deník. Přesto soudí, že Merkelová dělá dobře, když odchází.

„Nechci být napůl mrtvý vrak, až opustím politiku,“ cituje editorial prohlášení pronášené Merkelovou v době, kdy ještě nebyla kancléřkou, i v nedávných měsících, kdy spolu se svou stranou působila unaveně. Obliba Merkelové klesá a více než 13 let je pro jakéhokoliv politika příliš dlouhá doba, zdůrazňuje New York Times. Dodává, že ti nejlepší vůdci vědí, kdy je čas skončit.