Migrační pakt? Koordinace V4 není nutná, řekl Petříček. V Polsku řešil i americké vojáky

Česká republika a Polsko nevidí důvod koordinovat postoj zemí visegradské skupiny (V4) ke globálnímu paktu OSN o migraci. Na tiskové konferenci ve Varšavě to dnes řekli ministři zahraničí Tomáš Petříček a Jacek Czaputowicz. Praha i Varšava se k paktu stavějí odmítavě, stejně jako další člen V4 Maďarsko. Naopak Slovensko dosud ratifikaci výslovně neodmítlo. Petříček ale dnes řekl, že Česko chce spolupracovat se společně smýšlejícími zeměmi při hledání řešení problému s migrací.

"Nevyžaduje to koordinaci ve V4, každá země se svobodně rozhoduje, co se týká přistoupení k mezinárodním dohodám," řekl Czaputowicz. Připomněl ale, že polská vláda migrační pakt odmítá, protože v něm vidí slabiny, a že podobně o úmluvě smýšlejí i další země v regionu.

Česká vláda zaujme konečný postoj k paktu příští týden, Petříček i premiér Andrej Babiš ale už dali najevo, že stanovisko bude odmítavé. Podle ministra zahraničí ale Praha i přesto chce být při řešení migrace aktivní.

"Budeme hledat cesty, jak posílit spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, abychom mohli migraci lépe řešit," řekl. Česko podle něj má zájem o společné evropské řešení a zejména o větší nasazení v zemích, odkud migranti odcházejí.

It is very important that the excellent Czech-Polish relations are not limited to the highest political level, but also direct cross-border cooperation at the level of regions, towns and municipalities is well developed. ???? pic.twitter.com/J6AzOj83He

— Tomáš Petříček (@TPetricek) 8. listopadu 2018

Petříček také vyjádřil přesvědčení, že země V4 mohou přicházet s novými iniciativami při řešení migrace. "My s Polskem, Maďarskem a Slovenskem máme společný projekt také s Itálií, kde chceme řešit některé náležitosti například v oblasti ochrany pobřežních vod Libye," řekl. Chce také spolupracovat s Polskem při otázce posílení evropské bezpečnosti

V souvislosti s bezpečností Petříček mluvil s Czaputowiczem i o polském úsilí vytvořit v zemi základnu pro americké vojáky. "Pro ně je důležité, aby to byla permanentní přítomnost amerických sil na území Polska," řekl. Je rád, že polská strana Česko o záměru informuje, Praha podle něj chce záležitost sledovat. "Nicméně pro nás je důležité abychom posilovali kapacity především v rámci NATO, abychom se podíleli na evropských projektech v oblasti evropské bezpečnosti," řekl Petříček.

Ministři se dnes dohodli i na koordinaci příprav nadcházejících předsednictví ve V4, když Česko začne předsedat v polovině roku 2019 a Polsko vedení skupiny převezme o rok později. Země tak chtějí zajistit, že V4 bude mluvit jedním hlasem a lépe prosadí své zájmy v EU.

Debatovali také o spolupráci při budování dopravní a energetické infrastruktury. Neshodli se nicméně v pohledu na připravovaný plynovod Nord Stream 2, který má dopravovat zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Zatímco Polsko s plány nesouhlasí, Česko, které dováží z Německa naprostou většinu plynu, nemá s vybudováním plynovodu problém. Podle Petříčka ale Praha v rámci solidarity se Slovenskem a Maďarskem považuje za důležité, aby se zachoval i transit plynu přes Ukrajinu.

Schůzka Petříčka s Czaputowiczem byla součástí jeho nynějších jednání s představiteli sousedních států poté, co byl v říjnu uveden do funkce. Dosud český ministr navštívil Německo a Slovensko. Czaputowicze při dnešní schůzce pozval na návštěvu Česka u příležitosti 20. výročí vstupu obou zemí do NATO, které připadá na 12. března příštího roku.

Související

ČSSD

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka

ČSSD bude v lednu na sjezdu hlasovat o nových stanovách a volit místopředsedu, řekla dnes ČTK mluvčí sociální demokracie Jitka Pavlíková. Nejužší vedení ČSSD totiž na konci října opustil místopředseda a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sjezd se nakonec místo původně zvažovaného Hradce Králové uskuteční v sobotu 7. ledna v Brně a mezi důležité body bude patřit i potvrzení mandátů členů a náhradníků ústřední kontrolní komise.

Více souvisejících

Tomáš Petříček Polsko Česká republika visegradská čtyřka ministerstvo zahraničí

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 2 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 2 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 5 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 6 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 8 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy