Litevský parlament dnes drtivou většinou hlasů schválil rezoluci, podle níž byl vůdce protisovětského hnutí odporu v letech 1954-1957 Adolfas Ramanauskas-Vanagas "nejvyšším představitelem litevského státu a oficiálním vůdcem země bojující proti okupantům". Sovětská okupace byla podle rezoluce ilegální, a následníkem předválečného litevského státu bylo proto podzemní hnutí odporu.
Litva, která získala po rozpadu ruské carské říše samostatnost, byla jednou z obětí sovětsko-německého paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939. Na základě jeho tajného dodatku Rudá armáda obsadila v roce 1940 Litvu a celé Pobaltí. V roce 1941 okupoval Litvu nacistický wehrmacht, o tři roky později se země znovu stala součástí SSSR. Nezávislost Litva získala zpět v roce 1990.
Podle litevských úřadů v sovětských táborech a věznicích a během masových deportací v letech 1944 až 1953 zahynulo více než 50.000 Litevců. Ramanauskas byl od roku 1954 do své popravy v roce 1957 vůdcem takzvaného Lesního bratrstva, litevských partyzánů, kteří vedli až do roku 1962 proti sovětským jednotkám válku. V protisovětském odboji bylo zabito asi 20.000 lidí.
Podle litevského serveru Diena dnes schválená rezoluce upraví litevský právní systém, zejména při trestání činů spáchaných v sovětské éře. Soudy je nyní budou posuzovat nikoli podle násilím zavedených sovětských zákonů, ale podle norem předválečné Litvy či pravidel povstaleckých struktur.
Ostatky Ramanauskase byly objeveny teprve letos a za účasti tisíců lidí byly minulý měsíc pohřbeny ve Vilniusu.
Rusko pietní akce spojené s Ramanauskasem tvrdě odsuzuje a označuje za přepisování dějin. Povstalecké síly bojující v Litvě proti sovětské moci označuje Moskva za bandy zločinců, kteří mají na svědomí tisíce lidských životů.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák