Litevský parlament dnes drtivou většinou hlasů schválil rezoluci, podle níž byl vůdce protisovětského hnutí odporu v letech 1954-1957 Adolfas Ramanauskas-Vanagas "nejvyšším představitelem litevského státu a oficiálním vůdcem země bojující proti okupantům". Sovětská okupace byla podle rezoluce ilegální, a následníkem předválečného litevského státu bylo proto podzemní hnutí odporu.
Litva, která získala po rozpadu ruské carské říše samostatnost, byla jednou z obětí sovětsko-německého paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939. Na základě jeho tajného dodatku Rudá armáda obsadila v roce 1940 Litvu a celé Pobaltí. V roce 1941 okupoval Litvu nacistický wehrmacht, o tři roky později se země znovu stala součástí SSSR. Nezávislost Litva získala zpět v roce 1990.
Podle litevských úřadů v sovětských táborech a věznicích a během masových deportací v letech 1944 až 1953 zahynulo více než 50.000 Litevců. Ramanauskas byl od roku 1954 do své popravy v roce 1957 vůdcem takzvaného Lesního bratrstva, litevských partyzánů, kteří vedli až do roku 1962 proti sovětským jednotkám válku. V protisovětském odboji bylo zabito asi 20.000 lidí.
Podle litevského serveru Diena dnes schválená rezoluce upraví litevský právní systém, zejména při trestání činů spáchaných v sovětské éře. Soudy je nyní budou posuzovat nikoli podle násilím zavedených sovětských zákonů, ale podle norem předválečné Litvy či pravidel povstaleckých struktur.
Ostatky Ramanauskase byly objeveny teprve letos a za účasti tisíců lidí byly minulý měsíc pohřbeny ve Vilniusu.
Rusko pietní akce spojené s Ramanauskasem tvrdě odsuzuje a označuje za přepisování dějin. Povstalecké síly bojující v Litvě proti sovětské moci označuje Moskva za bandy zločinců, kteří mají na svědomí tisíce lidských životů.
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami
Policejní manévry kvůli ozbrojenému muži. Naposledy byl viděn v Brandýse nad Labem
před 53 minutami
Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby
před 1 hodinou
Favorit je jasný. Burnham má nahradit Starmera, před pár dny uspěl u voleb
před 1 hodinou
Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?
před 3 hodinami
Výhled počasí do poloviny července. Extrémní teplo časem odezní
včera
Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let
včera
Obchody a červencové svátky. První řetězec oznámil, jak to letos bude
včera
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
včera
Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví
včera
Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády
včera
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
včera
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
včera
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
včera
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno včera
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
včera
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
včera
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
včera
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
včera
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
včera
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu.
Zdroj: Jan Hrabě