Do klání o post předsedy nejsilnějšího italského opozičního uskupení, Demokratické strany (PD), se zatím přihlásili tři kandidáti, včetně dvou bývalých ministrů. O šéfovi strany, která do letošních březnových voleb vedla italskou vládu, se začne rozhodovat příští rok v únoru. Strana chce s novým vedení uspět v květnových volbách do Evropského parlamentu.
Už v předchozích týdnech oznámili záměr postavit se do čela PD bývalý ministr vnitra Marco Minniti a šéf regionu Lazio Nicola Zingaretti. Ve čtvrtek kandidaturu potvrdil i současný předseda PD a bývalý ministr zemědělství Maurizio Martina.
Martina převzal dočasně stranické vedení poté, co kvůli neúspěchu levicové strany v parlamentních volbách v březnu rezignoval její tehdejší předseda a někdejší premiér Matteo Renzi. Ten ve vnitrostranickém souboji podporuje Minnitiho.
"Jsme jedinou alternativou k nacionálním populistům, jejichž cílem je dovést Itálii do propasti," řekl Martina.
Ci candidiamo al plurale. Siamo una squadra di ragazzi, donne, persone che hanno la voglia di lavorare insieme. Il noi è il futuro #fiancoafianco pic.twitter.com/jB0G4OGsEo
— Maurizio Martina (@maumartina) 22. listopadu 2018
PD získala v posledních parlamentních volbách 18 procent hlasů, přitom ještě v roce 2008 ji podporovalo přes 30 procent a v roce 2013 přes 25 procent voličů. Nyní chtějí straníci zvrátit trend ve volbách do Evropského parlamentu, kde je teď PD s 26 europoslanci nejsilnější italskou stranou.
Související
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Itálie , Demokratická strana (PD Itálie) , Maurizio Martina (italský politik)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 1 hodinou
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 2 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 2 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 3 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 5 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 6 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
včera
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
včera
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Zdroj: Libor Novák