Téměř 20.000 neúspěšných žadatelů o azyl deportovalo Německo během prvních deseti měsíců tohoto roku. Vyplývá to ze statistiky ministerstva vnitra, o které dnes informoval list Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ). Celkový počet deportovaných za letošek by mohl být nakonec o něco vyšší než za loňský rok, kdy Německo deportovalo bezmála 24.000 odmítnutých žadatelů o azyl.
Celkem německé spolkové země, do jejichž kompetence tato činnost spadá, deportovaly od počátku roku do konce října 19.781 neúspěšných žadatelů o azyl. Nejvíce migrantů do země jejich původu nebo třetích zemí putovalo z nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska (5548). Druhé nejlidnatější Bavorsko deportovalo zhruba o polovinu méně osob (2758). Berlín například 962.
Na odmítnuté žadatele o azyl smí být v Německu po omezenou dobu uvalena vyhošťovací vazba. Podle odpovědi ministerstva vnitra na dotaz parlamentní frakce opoziční strany FDP, ze které list WAZ zveřejněné údaje čerpal, je ve věznicích a dalších zařízeních po celém Německu k dispozici 427 míst pro vyhošťovací vazbu.
Osm ze šestnácti spolkových zemích nemá na svém území pro vazbu před deportací vůbec žádná místa. Podle vlastních údajů ale na deportacích spolupracují s jinými spolkovými zeměmi.
Mluvčí FDP pro otázky migrace Linda Teutebergová v rozhovoru poskytnutém listu WAZ kritizovala podle ní nedostatečný počet míst pro vyhošťovací vazbu. "Tím totiž stoupá riziko, že odmítnutí žadatelé o azyl zmizí a v Německu se budou trvale zdržovat ilegálně," uvedla.
Jiná opoziční parlamentní strana Levice naopak kritizuje samotnou existenci vyhošťovací vazby, ale i deportace lidí do států, jako je například Afghánistán. Podle ní nejsou tyto země dostatečně bezpečné na to, aby se do nich Německo lidi deportovalo.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Německo , uprchlíci , deportace , FDP (Svobodná demoratická strana Německo)
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák