Konec protestů proti Macronovi? Parlament schválil "žlutý balíček", debata byla vyhrocená

Obě komory francouzského parlamentu dnes schválily balíček sociálních opatření, která prezident Emmanuel Macron slíbil minulý týden ve snaze zastavit protesty takzvaných žlutých vest. Nejdříve dali nad ránem návrhům zelenou po více než třináctihodinové bouřlivé debatě poslanci, večer po výrazně kratší rozpravě i senátoři, informovala agentura AFP. Od Nového roku se nebudou například danit odměny za přesčasy a polepšit by si finančně mělo až 70 procent francouzských důchodců.

Deník Shopaholičky

Po dlouhé debatě hlasovalo pro "naléhavá hospodářská a sociální opatření" 153 poslanců Národního shromáždění z vládního tábora, proti se postavilo jen devět zákonodárců a 58 poslanců, hlavně z řad socialistů a republikánů, se hlasování zdrželo. Proti opatřením, která označili za nedostatečná, se postavili komunisté a poslanci Nepodrobené Francie Jeana-Luka Mélenchona. Opozice kritizovala mimo jiné to, že balíček vytváří nové nerovnosti, například mezi různými skupinami důchodců.

Odpoledne o balíčku začal debatovat Senát a zhruba po čtyřech hodinách jej členové horní komory parlamentu schválili. Hlasovalo se jen zdvižením ruky.

Prezident Macron minulý týden v pondělí po více než třech týdnech sociálních nepokojů, kterých se účastnili lidé ve žlutých reflexních vestách, ustoupil od některých plánovaných reformních kroků a slíbil řadu sociálních opatření, která si vyžádají státní výdaje kolem deseti miliard eur (skoro 260 miliard Kč).

Vous pensez réellement qu'en votant 5 mesures, vous allez être débarrassés du problème. Vous serez perdants et d'ici peu. #GiletsJaunes #DirectAN https://t.co/QFHH5XsWmF

— Jean-Luc Mélenchon (@JLMelenchon) 20. prosince 2018

Na základě dnes schváleného zákona nebudou například odměny za přesčasy podléhat zdanění ani žádným sociálním odvodům. Zhruba 70 procent důchodců nebude muset platit zvláštní daň, kterou chce zavést francouzská vláda. Minimální mzda se zvýší o 100 eur (skoro 2600 Kč) měsíčně.

Ve Francii od 17. listopadu protestují lidé ve žlutých vestách, kteří se svolávají na sociálních sítích. Zpočátku jim vadilo zejména plánované zdražení pohonných hmot, které vláda pod tlakem zrušila. Postupně ovšem lidé dávali na demonstracích najevo celkovou nespokojenost se svou životní situací i s reformní politikou prezidenta Macrona.

Na základě dnes schváleného zákona nebudou například odměny za přesčasy podléhat zdanění ani žádným sociálním odvodům. Zhruba sedmdesát procent důchodců nebude muset platit zvláštní daň, kterou chce zavést francouzská vláda. Minimální mzda se zvýší o sto eur měsíčně.

Ve Francii od 17. listopadu protestují lidé ve žlutých vestách, kteří se svolávají na sociálních sítích. Zpočátku jim vadilo plánované zdražení pohonných hmot, které vláda pod tlakem zrušila. Postupně ovšem lidé dávali na demonstracích najevo celkovou nespokojenost se svou životní situací i s reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona.

Poté, co šéf Elysejského paláce minulý týden ohlásil dnes schválená opatření, se počet demonstrantů v ulicích, kteří vyšli na pravidelnou sobotní demonstraci, výrazně snížil. Některé silnice či podniky ve Francii ale nadále příznivci hnutí žlutých vest blokují. Během protestů zemřelo už devět lidí, hlavně při dopravních nehodách.

Agentura AFP poznamenala, že se někteří příznivci hnutí žlutých vest svolávají na demonstraci, na které chtějí "oslavit" dnešní narozeniny prezidenta Macrona. Na facebooku se objevily také výzvy k pokračování protestů v sobotu. Jaká na nich bude vzhledem k nadcházejícím Vánocům účast, není ale jasné.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie demonstrace ve Francii Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Napadení Čecha na ubytovně

Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku

Na slovenské ubytovně v obci Slovenská Ľupča u Banské Bystrice došlo 29. listopadu k brutálnímu útoku policisty na českého občana, který byl navíc živě vysílán na sociální síti TikTok. Napadený muž, Ardian Bobaj, který má původ v Albánii, ale je české národnosti, po zásahu vykašlával a zvracel krev. Podle Bobajova vyjádření pro deník SME zaútočil na ubytovně policista, který neměl viditelné služební číslo.

před 31 minutami

sport

Skupiny fotbalového MS rozlosována. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR

V americkém Washingtonu D.C. byly v pátek rozlosovány základní skupiny jednoho z nejočekávanějších sportovních svátků příštího roku, tedy fotbalového mistrovství světa, které se bude v létě konat v USA, Kanadě a Mexiku. Poprvé se světového šampionátu zúčastní hned 48 týmů, avšak v osudí bylo známo dosud jen 42 mužstev. O zbylých šesti účastnících se ještě rozhodne jak v rámci mezikontinentální baráže, tak i v rámci evropské baráže. A právě v jedné z jejích čtyř větví figuruje i Česko. To tak koncem března bude bojovat o to, aby se mohlo na závěrečném turnaji utkat ve skupině A s domácím Mexikem, Jižní Koreou a Jihoafrickou republikou.

před 32 minutami

David Svoboda

Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda

Rusko může podniknout agresi proti Evropě ještě dříve, než zdolá své nesnáze s Ukrajinou, tak jako Adolf Hitler zaútočil na Sovětský svaz, aniž by zlomil Británii, řekl historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V něm zhodnotil současný průběh „mírového procesu“, roli Spojených států a také Evropy. „Evropa si už nemůže dovolit přihlížet východnímu dramatu z pozice přežvykujícího pozorovatele, a dozajista jsou to její protesty, co drží Trumpa na uzdě, aby nepřekročil hranici, za níž začíná otevřená zrada,“ upozornil.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jindřich Rajchl

Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka

Na republikovém sněmu strany PRO (Právo Respekt Odbornost) byl jejím předsedou opět zvolen zakladatel a současný poslanec Jindřich Rajchl. Ve volbě neměl žádného protikandidáta a získal jednomyslnou podporu všech 101 hlasujících. Rajchl si klade ambiciózní cíl: chce z PRO učinit sebevědomou, suverénní a vůdčí sílu v České republice do příštích sněmovních voleb.

před 3 hodinami

Maďarsko - Hévíz

Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva

Maďarsko v pátek oficiálně vyloučilo možnost vydání eurobondů na podporu Ukrajiny. Tímto krokem Evropskou unii připravilo o potenciální záložní plán pro případ, že se nepodaří najít způsob, jak využít zmrazená ruská státní aktiva k financování půjčky ve výši 165 miliard eur pro Kyjev. Evropská komise usiluje o to, aby se 27 členských zemí EU na summitu koncem měsíce dohodlo na podpoře kolísající ukrajinské ekonomiky. To by mělo proběhnout prostřednictvím půjčky zajištěné znehybněnými rezervami ruské centrální banky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Steve Witkoff

USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války

Vysoce postavení vyjednavači z Ukrajiny a Spojených států společně vyzvali Rusko, aby prokázalo „vážné odhodlání k dlouhodobému míru“. Tato výzva přichází poté, co rozhovory v Moskvě na začátku týdne nepřinesly žádný průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a tajemník ukrajinské Rady pro národní bezpečnost Rustem Umerov vedli na Floridě dvoudenní „konstruktivní jednání“, jak uvádí společné prohlášení.

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 13 hodinami

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

včera

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy