Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Donald Trump v poslední době stupňuje své výpady proti spojencům, které obviňuje z neloajality a neschopnosti pomoci USA při zajištění strategických námořních cest. Ve svých příspěvcích na síti Truth Social nešetří urážkami a velkými písmeny připomíná, že Evropa „nebyla u toho, když ji Amerika potřebovala“. Napětí vyvrcholilo středeční schůzkou s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě, která podle diplomatických zdrojů skončila katastrofálně a byla plná vzájemného napadání.

Právě Rutte se však snaží situaci uklidnit a ve svých projevech volí taktiku sebemrskačství i uznání Trumpova postoje. Připouští, že evropští členové byli „přinejmenším pomalí“ v podpoře americké kampaně v Íránu, o které s nimi mimochodem Washington příliš nediskutoval. Rutte paradoxně tvrdí, že Trumpovy výpady jsou pro alianci užitečné, protože donutily Evropu uvědomit si, že hodnoty musí být podloženy tvrdou vojenskou silou. To se odráží i v novém závazku členů vynakládat do roku 2035 na obranu 5 % HDP.

Kritici a analytici oslovení webem The Guardian, jako například historik Francis Fukuyama, však varují, že Trumpova rétorika poškozuje samotnou podstatu NATO – vzájemnou důvěru. Pokud prezident zpochybňuje ochotu USA přijít spojencům na pomoc, oslabuje tím odstrašující účinek aliance. Navíc Trumpovy brutální hrozby o „vymazání íránské civilizace“ jsou v přímém rozporu s hodnotami, na kterých bylo NATO v roce 1949 založeno.

Dalším jablkem sváru zůstává Trumpův absurdní požadavek na Dánsko, aby Spojeným státům postoupilo Grónsko. Podobné excesy vedou evropské diplomaty k úvahám, zda se USA neproměnily v mocnost hrající čistou realpolitiku po vzoru Ruska nebo Číny. Charles Kupchan z Rady pro mezinárodní vztahy upozorňuje, že spojenci jsou nyní nuceni pochybovat o spolehlivosti Spojených států, které procházejí obdobím hluboké politické nepředvídatelnosti.

I přes tyto morální rány je však odchod USA z NATO považován za nepravděpodobný. Spojené státy mají v Evropě rozmístěno 80 000 vojáků a provozují zde četné základny, které jsou klíčové pro projekci americké globální moci. Pro Trumpovu administrativu je evropský prostor strategicky příliš cenný na to, aby jej zcela opustila, a to i přes neustálé stížnosti na „černé pasažéry“ v oblasti financování obrany.

Bezpečnostní experti navíc varují západoevropské země před příliš hlasitým odporem vůči Trumpovi. Kristine Berzina z German Marshall Fund připomíná, že Evropa se bez Spojených států neobejde, zejména tváří v tvář revanšistickému Rusku na východních hranicích aliance. Země jako Polsko nebo pobaltské státy by v případě amerického odchodu byly vystaveny přímému ohrožení, které evropské armády samy o sobě nedokážou eliminovat.

NATO se tak nachází v paradoxní situaci. Vojenská spolupráce mezi armádami je na historickém maximu a koordinace je velmi úzká, zatímco politická úroveň aliance prochází nejhlubší krizí za posledních 77 let. Ačkoliv se tedy nyní píší „nekrology NATO“, spojenectví je stále příliš funkční a pro obě strany nepostradatelné na to, aby jej jeden muž, byť sedící v Oválné pracovně, dokázal definitivně zrušit. Aliance možná utrží hluboké šrámy, ale její fyzické přežití je v zájmu bezpečnosti celého západního světa.