Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Právě úplné a okamžité otevření průlivu je přitom hlavní podmínkou amerického prezidenta Donalda Trumpa pro udržení klidu zbraní. Současná blokáda způsobila největší energetickou krizi za poslední desetiletí, což vedlo k drastickému nárůstu cen pohonných hmot a následné inflaci. Ekonomové varují, že důsledky tohoto zdražování se v globálním měřítku teprve plně projeví a mohou vést k nárůstu chudoby ve světě.

Američtí představitelé tvrdí, že Íránci kladli miny během minulého měsíce velmi chaoticky a pomocí malých člunů, které bylo obtížné monitorovat. Teherán si pravděpodobně nepoznamenal přesné pozice všech výbušnin a situaci dále komplikuje fakt, že se některé miny vlivem mořských proudů uvolnily a posunuly. Teherán tak nyní zjišťuje, že nad svými vlastními zbraněmi ztratil kontrolu.

Odstranění hrozby je o to složitější, že ani jedna ze stran nedisponuje kapacitami pro rychlé odminování. Spojené státy a Izrael totiž během válečných operací zničily značnou část íránského námořnictva, které by k takovému úkolu bylo zapotřebí. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí sice přislíbil otevření průlivu, ale s dodatkem, že je nutné brát v úvahu „technická omezení“, což si Washington vykládá právě jako přiznání problémů s minami.

Kromě technických potíží stojí za pokračující uzávěrou i diplomatické spory. Írán trvá na tom, aby se dvoutýdenní příměří vztahovalo i na Libanon, což USA a Izrael odmítají. Zatímco pákistánští zprostředkovatelé v Islámábádu usilují o dohodu, doprava v Hormuzském průlivu zůstává minimální. Povolení k průjezdu dostává jen hrstka lodí z přátelských zemí, které Íránu platí speciální mýtné.

Tato situace vytváří obrovský tlak na víkendové rozhovory v pákistánské metropoli. Pokud se nepodaří najít způsob, jak průliv bezpečně a rychle zprůjezdnit, hrozí, že Donald Trump dohodu o příměří vypoví a boje budou pokračovat.