Konec úředního papírování. Estonsko se stává digitalizovanou zemí

Třídenní novorozenec Oskar Lunde spí v postýlce tallinnské porodnice. V protějším rohu místnosti jeho otec zapíná laptop. "Teď naše dítě zapíšeme do matriky," říká s veškerou vážností Andrejs Lunde a vkládá identifikační kartu do čtečky. Z Oskara se tak stává nový občánek Estonska. Bez papírování, bez starostí. Tato pobaltská země, která má 1,3 milionu obyvatel, se pustila do ambiciózního projektu, jehož cílem je kompletní digitalizace státní správy a s ní související úbytek byrokracie, větší transparentnost a rovněž povzbuzení hospodářského růstu.

Pro mnohé představuje estonský experiment inspiraci a náhled do života budoucích generací. Potřebujete recept do lékárny? Je dostupný online. Kontaktovat někoho na radnici či zkontrolovat dítěti školní prospěch? To všechno můžete zařídit na síti, píše agentura AP.

Estonsko vytvořilo platformu, která díky elektronické identifikaci a podpisu umožňuje komunikovat bez papírů napříč státní i privátní sférou. Výjimkou jsou pouze takové životní události, jako je svatba či rozvod, u nichž estonská vláda soudí, že se bez osobní přítomnosti neobejdou.

Vláda plánuje jít ještě dále. Kdyby se Oskar narodil o pár měsíců později, zaregistrovali by jej automaticky, rodiče nového občánka by pouze obdrželi potvrzující e-mail. Podle vládního poradce Martena Kaevatse má vláda občany podporovat, a ne stát jim v cestě. "V ideálním světě je vláda neviditelná," říká.

Podle Sivy Vaidhyanathana, ředitele Centra pro média a občanství na univerzitě v americkém státě Virginie, se mají ostatní státy co učit. Estonsko ve svém modelu zajišťuje bezpečnost a ochranu soukromí a odlišuje se tak například od neúspěšných pokusů soukromých firem, které zaváděly online volební systémy ve Spojených státech.

Zdá se, že většina Estonců systém přijala, navzdory globálním obavám z hackerských útoků.

Vládní projektový manažer Indrek Onnik má propagaci digitálního systému na starosti. Stojí před obrovskou obrazovkou, na níž je jeho osobní profil včetně známek ze střední školy. Kdyby měl psa, byly by tam i záznamy o očkování. Občané můžou mít o svých datech přehled a zjistit si, kdy k nim která instituce měla přístup. "Abyste vzbudili důvěru, potřebujete skutečnou transparentnost," říká.

Platformu podporuje software X-Road, což je decentralizovaný systém, který propojuje databáze. Odchod data se neobejde bez podpisu a šifrování, vstup bez identifikace a přihlášení.

Vláda se bojí ohrožení ze strany Ruska a má záložní plán, jak obnovit digitální služby v případě invaze či vážného kybernetického útoku. V zemích jako je Lucembursko má svá datová "velvyslanectví". Jde o servery, které jsou podobně jako běžné ambasády považovány za estonské teritorium a vládě prý umožní v případě potřeby nahrávat operační systémy i ze zahraničí.

S digitalizací státní správy začalo Estonsko již v roce 1997, položilo tak základy pro rozkvět technologického odvětví v zemi. Slavným estonským exportem je třeba Skype, bezplatná telekomunikační služba, kterou v roce 2011 koupil za 8,5 miliardy dolarů (téměř 193 miliardy Kč podle aktuálního kurzu) Microsoft. Informační a komunikační sektor loni obstaral 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) Estonska. Vláda doufá, že tento podíl se zvýší i díky programu zvanému "e-rezidence", který umožní podnikatelům z celého světa registrovat své podniky v Estonsku, a získat tak přístup na trh EU. Za poplatek 100 eur (asi 2580 Kč) tak již učinilo 51.000 osob ze 167 zemí.

Pokrok v digitalizaci je výsledkem dlouhodobých úvah, Estonsko jde touto cestou již od získání nezávislosti na Sovětském svazu. Po desetiletí hospodářského úpadku se země poohlížela po odvětví, v němž by mohla být konkurenceschopná. Vybrala si informační technologie a internet, které byly tehdy tak mladé, jako čerstvě obnovený stát.

Estonsko představuje svůj přístup k digitalizaci jako prototyp pro moderní demokracie a protiváhu k autokratickým zemím, které naopak digitalizaci využívají ke kontrole vlastních občanů. "Estonci nenávidí své politiky jako každý jiný," říká někdejší prezident Toomas Hendrik Ilves. "Ale protože státní správa funguje mimořádně dobře a účinně, lidé systému důvěřují."

Je otázkou, zda je estonský systém přenositelný do větších zemí. Podle Zviky Kriegera ze Světového ekonomického fóra (WEF) se nemusí model z malé progresivní země osvědčit v lidnatých demokraciích, jako jsou Spojené státy nebo Indie. "Když přidáte více lidí, různorodější aktéry a více vrstev státní správy na obecní, místní a státní úrovni, jde o několikanásobně komplexnější záležitost," míní. Estonsko podle Kriegera prošlo testem. Zda jej budou další státy následovat, to se ale teprve ukáže.

Související

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.
Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

Více souvisejících

estonsko úřady

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 3 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

včera

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy