Konec úředního papírování. Estonsko se stává digitalizovanou zemí

Třídenní novorozenec Oskar Lunde spí v postýlce tallinnské porodnice. V protějším rohu místnosti jeho otec zapíná laptop. "Teď naše dítě zapíšeme do matriky," říká s veškerou vážností Andrejs Lunde a vkládá identifikační kartu do čtečky. Z Oskara se tak stává nový občánek Estonska. Bez papírování, bez starostí. Tato pobaltská země, která má 1,3 milionu obyvatel, se pustila do ambiciózního projektu, jehož cílem je kompletní digitalizace státní správy a s ní související úbytek byrokracie, větší transparentnost a rovněž povzbuzení hospodářského růstu.

Pro mnohé představuje estonský experiment inspiraci a náhled do života budoucích generací. Potřebujete recept do lékárny? Je dostupný online. Kontaktovat někoho na radnici či zkontrolovat dítěti školní prospěch? To všechno můžete zařídit na síti, píše agentura AP.

Estonsko vytvořilo platformu, která díky elektronické identifikaci a podpisu umožňuje komunikovat bez papírů napříč státní i privátní sférou. Výjimkou jsou pouze takové životní události, jako je svatba či rozvod, u nichž estonská vláda soudí, že se bez osobní přítomnosti neobejdou.

Vláda plánuje jít ještě dále. Kdyby se Oskar narodil o pár měsíců později, zaregistrovali by jej automaticky, rodiče nového občánka by pouze obdrželi potvrzující e-mail. Podle vládního poradce Martena Kaevatse má vláda občany podporovat, a ne stát jim v cestě. "V ideálním světě je vláda neviditelná," říká.

Podle Sivy Vaidhyanathana, ředitele Centra pro média a občanství na univerzitě v americkém státě Virginie, se mají ostatní státy co učit. Estonsko ve svém modelu zajišťuje bezpečnost a ochranu soukromí a odlišuje se tak například od neúspěšných pokusů soukromých firem, které zaváděly online volební systémy ve Spojených státech.

Zdá se, že většina Estonců systém přijala, navzdory globálním obavám z hackerských útoků.

Vládní projektový manažer Indrek Onnik má propagaci digitálního systému na starosti. Stojí před obrovskou obrazovkou, na níž je jeho osobní profil včetně známek ze střední školy. Kdyby měl psa, byly by tam i záznamy o očkování. Občané můžou mít o svých datech přehled a zjistit si, kdy k nim která instituce měla přístup. "Abyste vzbudili důvěru, potřebujete skutečnou transparentnost," říká.

Platformu podporuje software X-Road, což je decentralizovaný systém, který propojuje databáze. Odchod data se neobejde bez podpisu a šifrování, vstup bez identifikace a přihlášení.

Vláda se bojí ohrožení ze strany Ruska a má záložní plán, jak obnovit digitální služby v případě invaze či vážného kybernetického útoku. V zemích jako je Lucembursko má svá datová "velvyslanectví". Jde o servery, které jsou podobně jako běžné ambasády považovány za estonské teritorium a vládě prý umožní v případě potřeby nahrávat operační systémy i ze zahraničí.

S digitalizací státní správy začalo Estonsko již v roce 1997, položilo tak základy pro rozkvět technologického odvětví v zemi. Slavným estonským exportem je třeba Skype, bezplatná telekomunikační služba, kterou v roce 2011 koupil za 8,5 miliardy dolarů (téměř 193 miliardy Kč podle aktuálního kurzu) Microsoft. Informační a komunikační sektor loni obstaral 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) Estonska. Vláda doufá, že tento podíl se zvýší i díky programu zvanému "e-rezidence", který umožní podnikatelům z celého světa registrovat své podniky v Estonsku, a získat tak přístup na trh EU. Za poplatek 100 eur (asi 2580 Kč) tak již učinilo 51.000 osob ze 167 zemí.

Pokrok v digitalizaci je výsledkem dlouhodobých úvah, Estonsko jde touto cestou již od získání nezávislosti na Sovětském svazu. Po desetiletí hospodářského úpadku se země poohlížela po odvětví, v němž by mohla být konkurenceschopná. Vybrala si informační technologie a internet, které byly tehdy tak mladé, jako čerstvě obnovený stát.

Estonsko představuje svůj přístup k digitalizaci jako prototyp pro moderní demokracie a protiváhu k autokratickým zemím, které naopak digitalizaci využívají ke kontrole vlastních občanů. "Estonci nenávidí své politiky jako každý jiný," říká někdejší prezident Toomas Hendrik Ilves. "Ale protože státní správa funguje mimořádně dobře a účinně, lidé systému důvěřují."

Je otázkou, zda je estonský systém přenositelný do větších zemí. Podle Zviky Kriegera ze Světového ekonomického fóra (WEF) se nemusí model z malé progresivní země osvědčit v lidnatých demokraciích, jako jsou Spojené státy nebo Indie. "Když přidáte více lidí, různorodější aktéry a více vrstev státní správy na obecní, místní a státní úrovni, jde o několikanásobně komplexnější záležitost," míní. Estonsko podle Kriegera prošlo testem. Zda jej budou další státy následovat, to se ale teprve ukáže.

Související

Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

Více souvisejících

estonsko úřady

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 1 hodinou

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 2 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 4 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy