Skutečnost, že dospělí i děti riskují své životy, aby se dostali přes lodní tepny kanálu La Manche v malých, chatrných loďkách, je podle editorialu serveru The Guardian děsivá. Děsivé naopak není to, že hledají nový domov ve Velké Británii, deklaruje renomovaný deník.
Mimořádně přehnaná reakce
Reakci na nárůst přílivu běženců do Británie přes Lamanšský průliv označuje editorial za mimořádně přehnanou. Připomíná britský ministr vnitra Sajid Javid dokonce ukončil dovolenou, hovořil o "velké události", povolal dvě lodě britské pobřežní stráže ze Středomoří a požádal o pomoc britské vojenské námořnictvo.
Ostrovní pravicový tisk pak píše o "migrační krizi", což evokuje migrační vlnu do Evropy v roce 2015, kdy do Řecka připlouvalo 10 tisíc migrantů denně, poukazuje prestižní server. Zdůrazňuje, že proti tomu se za celý loňský rok pokusilo překonat kanál La Manche v malých loďkách 539 lidí, z nichž zřejmě všichni požádali o azyl.
Velká většina z nich tak učinila v posledních třech měsících loňského roku, konstatuje The Guardian. Nárůst považuje za zřejmý, ale neměl by podle něj vzbuzovat přehnané soudy, které činí například ministr Javid, protože jeho kořeny jsou složitější.
"Je bizarní, že někdo dokáže považovat toto za krizi v kontextu brexitu, bídy vyvolané úspornými opatřeními a stavu mezinárodních záležitostí," pokračuje editorial. Dodává, že pokud nastala nějaká krize, pak jde o krizi lidskosti a nepochopení přistěhovaleckých a azylových otázek ze strany britské vlády, kterou plně odhalil tzv. windrushský skandál týkající se nelegálního zadržování a vyhošťování potomků migrantů i další aféry.
Javid varuje před rizikem nové cesty pro neustále rostoucí nelegální migraci, připomíná prestižní deník. Cituje jeho slova pronesená během nedávné návštěvy Doveru: "Pokud jste skutečný žadatel o azyl, proč neusilujete o azyl v první bezpečné zemi, kam se dostanete?"
Ministr podle liberálního serveru také naznačil, že Británie bude přistupovat k těm, kteří se do země dostali daným způsobem tak, aby odradila další příchozí a tamní úřady učiní vše pro to, aby žadatelé o azyl zpravidla neuspěli, jelikož je potřeba přetnout tuto cestu, což může zachránit životy.
Větší soucit je na místě
Ve Francii žádá o azyl třikrát více lidí než v Británii, poukazuje The Guardian. Tvrdí, že mnoho osob se snaží dostat do Spojeného království i kvůli zoufalým podmínkám, které panují na francouzském pobřeží, případně kvůli shledání s rodinami či přesvědčení, že jazyk a další faktory jim umožní vést na Britských ostrovech lepší život.
"Mají na to nárok. Dublinská dohoda nevyžaduje požádat (o azyl) v první bezpečné zemi, ačkoliv obecně zakládá, že žádost o azyl by měla být posouzena v zemi, přes kterou uprchlík vstoupil do EU a že další země ho nebo ji mohou vrátit do té první," píše renomovaný deník.
Britští konzervativní politici a pravicový tisk projevují neupřímnou starost o bezpečí těch, kteří se pokoušejí přeplout kanál La Manche, jejich slova však nezní jako "dodržujete bezpečí", ale jako "držte se dál", deklaruje editorial. Podotýká, že hranice jsou pro uprchlíky a migranty nepřívětivé prostředí, hrozí zde rozdělení rodin z důvodu jejich malých finančních prostředků, krutá časově neomezená detence a nemožnost pracovat do dobu azylového řízení, které často probíhá necitlivě a pomalu.
Ministři vnitra jsou v Británii snadným terčem útoků kvůli migraci, a tak se Javid - který je nehledě na pochyby o jeho kompetentnosti považován za předního adepta na vedení Konzervativní strany - uchyluje k rétorice a prohlášením souznícím s pravicí, kritizuje liberální server. Dodává, že podobnou taktiku volí i stávající ministr zahraničí a ministr obrany.
Skutečné vyhodnocení současné situace ovšem odhalí, že většina uprchlíků stále žije v rozvojových zemích a že jejich spravedlivější rozdělení v rámci Evropy i jinde je velmi potřebné, deklaruje The Guardian. Nabádá, aby vůči těm, kteří potřebují ochranu, byl projeven větší soucit, a byla brána v potaz nejen jejich nebezpečná cesta před Lamanšský průliv, ale také jejich předchozí utrpení.
Související
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Velká Británie , migrace , uprchlíci , Sajid Javid (britský ministr)
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák