Kolem Palacha je v Itálii dusno. Věhlasný novinář se obul do Zemana

Blížícího se výročí 50. let od smrti Jana Palacha si v nedělní názorové části listu Corriere della Sera všimli dva italští novináři. Gian Antonio Stella italské čtenáře informuje o protestu Studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy proti koncertu neofašistických skupin, které chtějí 19. ledna ve Veroně uctít Palachovu památku. Zároveň uvádí, že Palach nemá s krajní pravicí nic společného. Matador italské žurnalistiky Paolo Mieli pak tvrdí, že ani Praha, ani Budapešť si v současnosti oficiálně nepřipomínají své osobnosti, které symbolizují boj proti sovětskému režimu.

"S rozhořčením jsme přijali zprávu, kterou přinesl list La Repubblica a v návaznosti na něj česká media, o chystaném koncertu ve Veroně, na kterém mají vystoupit hudební uskupení napojená na italskou krajní pravici," cituje Stella Studentskou radu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zástupci této studentské organizace, která každoročně Palachův čin připomíná, považují "záštitu oficiálních míst, v tomto případě provincie Verona, nad tímto koncertem" za odsouzeníhodnou.

Neofašisté nemají s Palachem nic společného, píše Stella, který se přitom opírá o historické monografie. Upozorňuje přitom, že šéf provincie Verona Manuel Scalzotto z vládní strany Liga, která má podle některých komentátorů ke krajní pravice blízko, mlčí. Mlčí i nepokrytě krajně pravicový Massimo Mariotti, šéf firmy pro zpracování odpadu Serit, která koncert takzvaného nazirocku ve Veroně sponzoruje. Stella koncert nepovažuje za poctu Palachovi, ale za jeho pohanu.

Doyen italské žurnalistiky Mieli v souvislosti s mlčením českého prezidenta Miloše Zemana ohledně palachovského výročí - tedy faktu, že se nekoná žádná oficiální pietní akce - připomíná odstranění sochy Imreho Nagye z náměstí Mučedníků poblíž budovy parlamentu v Budapešti. Tvrdí, že Česká republika a Maďarsko, respektive český prezident Zeman a maďarský premiér Viktor Orbán, neuctívají osobnosti, které symbolizují opozici vůči sovětskému režimu.

Mieli připomíná, že sovětské, československé a maďarské úřady se po desetiletí před pádem berlínské zdi pokoušely Palachův a Nagyův odkaz očernit. Oba jmenování se měsíce před zhroucením východního bloku stali symboly prvních protestů. Pět měsíců po takzvaném Palachově týdnu si úmrtí popraveného bývalého předsedy maďarské vlády Nagye připomněli 16. června 1989 tisíce Maďarů a mezi nimi i Viktor Orbán, který dal sochu Nagye, symbolu neúspěšného maďarského protikomunistického povstání z roku 1956, odstranit.

"Smyslem toho, co se děje ve dvou ze čtyř zemí Visegrádu, je vymazat postupně z paměti Čechů a Maďarů nejen zmiňované osobnosti, ale také ceremonie, které jim byly od roku 1989 věnovány," soudí Mieli.

Vzpomínku na Jana Palacha organizuje 16. ledna v Praze spolek Milion chvilek. Pietní průvod projde ve večerních hodinách z Václavského na Staroměstské náměstí.

Související

Česko si připomnělo 55. výročí hrdinského činu Jana Palacha. (16.1.2024) Prohlédněte si galerii

Česko si připomnělo Palachův hrdinský čin. Uplynulo od něj 55 let

Česko si v úterý připomnělo 55. výročí hrdinského činu studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 zapálil na Václavském náměstí v Praze, mimo jiné na protest proti tehdejší okupaci Československa. Památku zesnulého dnes uctili i vrcholní představitelé státu. 

Více souvisejících

Jan Palach Itálie Miloš Zeman Česká republika Viktor Orbán visegradská čtyřka

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 8 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 9 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 10 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy