Ve Švédsku skončil povolební pat, premiérem bude opět Löfven

Švédský parlament dnes schválil do funkce předsedy vlády na další volební období dosavadního premiéra a šéfa sociálních demokratů Stefana Löfvena. Stalo se tak více než čtyři měsíce po parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem. Nový menšinový kabinet tvořený Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou a stranou Zelených bude představen v pondělí, kdy se také Löfven ujme funkce. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.

Löfvenovi se podařilo v uplynulých dnech uzavřít dohodu s několika stranami napříč politickým spektrem, jejichž společným cílem je zabránit protiimigrační straně Švédští demokraté prosazovat svou politiku, napsala agentura Reuters. Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, si od minulých voleb výrazně polepšili a v 349členném parlamentu získali 62 míst.

Dosud opoziční Strana středu a rovněž opoziční Liberálové Löfvenovi před hlasováním slíbili, že nebudou bránit jeho plánu na vznik kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Stejně se nakonec rozhodla i exkomunistická Levicová strana, s jejíž podporou doposud Löfven vládl.

Kandidát na premiéra ve Švédsku potřebuje, aby proti němu nehlasovala většina poslanců, tedy 175 členů zákonodárného sboru. Löfvena dnes podpořilo 115 poslanců, 153 bylo proti a 77 se hlasování zdrželo.

Jak připomněla agentura Reuters, bývalý svářeč a odborářský vůdce Löfven byl pro dosažení svého cíle donucen k četným ústupkům, včetně slibu snížení daně z příjmu, deregulace pracovního trhu a nájemného. Tato opatření převzatá z volebního programu středopravých stran ho pravděpodobně budou stát sympatie mnoha tradičních sociálnědemokratických voličů, podotkla agentura Reuters.

"Dohoda mezi koalicí a dvěma středopravými stranami obsahuje znepokojující prvky pro levé křídlo, zvlášť pak v podobě daňové politiky, která hrozí prohloubením nerovností ve švédské společnosti," uvedl podle listu The Local politolog z univerzity v Göteborgu Ulf Bjereld, který je spojen se sociálními demokraty.

Levicová strana varovala, že je připravena svrhnout novou vládu, pokud bude realizovat navrhovaný plán na omezení pracovních práv a zavedení tržního nájemného. Politologové ale podotýkají, že strana nemá dostatek poslanců, aby mohla v parlamentu vyvolat hlasování o nedůvěře, takže se de facto jedná o plané výhrůžky.

V parlamentních volbách 9. září zvítězil rozdílem jediného mandátu středolevý blok v čele se sociálními demokraty, kteří spolupracovali s Levicovou stranou a Zelenými, nad středopravou aliancí vedenou Umírněnou koaliční stranou. Kromě Umírněné koaliční strany zahrnovala středopravá aliance ještě Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.

Středolevý blok a středopravá aliance se od zářijového hlasování snažily hledat způsoby, jak vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nebudou.

O návrhu, aby Löfven pokračoval ve funkci ministerského předsedy, švédský zákonodárný sbor již jednou dříve hlasoval. V polovině prosince ale tuto možnost poslanci zamítli, stejně jako předtím v listopadu nepodpořili šéfa středopravé Umírněné koaliční strany Ulfa Kristerssona. Dnes se tedy jednalo o třetí a zároveň předposlední pokus najít premiéra. Předseda parlamentu Andreas Norlén může předložit poslancům k hlasování kandidáta na premiéra celkem čtyřikrát, poté jsou vypsány nové volby.

Související

Stefan Löfven

Švédský premiér Löfven oznámil, že v listopadu podá demisi

Švédský premiér Stefan Löfven dnes oznámil, že v listopadu podá demisi. Chce svému nástupci umožnit, aby se připravil na volby, které budou příští rok. Informovala o tom agentura AFP. Podpora vládnoucích sociálních demokratů klesla na minimum od počátku pandemie, vyplývá z průzkumu agentury Sifo.

Více souvisejících

Stefan Löfven Švédsko Švédští demokraté

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 35 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy