EU drsně: Brexit už nás nebaví, nevíte co chcete, nemáme na vás čas

Jeden z unijních vyjednávačů o brexitu popsal situaci tak, že se svými kolegy "sledují BBC a jí u toho popcorn". Jen několik desítek europoslanců si ale přišlo vyslechnout středeční projev hlavního unijního vyjednávače Michela Barniera ve Štrasburku. Půl dne poté, co zaplněná a bouřlivá Dolní sněmovna britského parlamentu historickým rozdílem odmítla těžce vybojovanou brexitovou dohodu, jim Barnier oznámil, že jediné, co může dělat, je čekat, než se Britové rozhodnou o tom, jak dál.

Několik europoslanců v rozpravě vyzdvihovalo demokratickou tradici Británie a vyjadřovalo údiv nad jejím kolapsem vyvolaným odchodem z EU. Byla mezi nimi i členka nizozemských konzervativců de Langeová. "Jako celek neví, co chtějí. Ale přednáší o tom skvělé projevy, to se jim upřít nedá," prohlásila.

Stovky prázdných míst kolem ní vypovídaly o evropské unavenosti brexitem. Neprozrazovaly však úzkost vyvolanou pocitem, že ochromení britské politiky by mohlo lídry EU rozptýlit a rozdělit ve vztahu k jiným vážným problémům, od ekonomiky zpomalující uprostřed globálních obchodních sporů přes výrazné neshody ohledně financí či migrantů až po pranýřování Bruselu z různých stran inspirované brexitem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který usiluje o reformu eurozóny a Unie jako takové, se nechal slyšet, že nechce s brexitem "ztrácet čas". "Je to příliš," řekla jeho ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová o množství času, který záležitosti kolem brexitu vyžadují. "Protože máme v Evropě řadu jiných věcí na práci, než se zabývat rozvodem," dodala.

"Je na čase se posunout a skoncovat s brexitem," řekl lídr nejsilnější europarlamentní frakce Evropská lidová strana Manfred Weber. Proces britského odchodu podle něj ve volebním roce spotřebovává "cennou politickou energii". Také prý jeho kolegy brzdí ve snaze utvářet pozitivní agendu pro budoucnost Evropy.

Jestliže je možné na dění kolem brexitu vidět něco pozitivního, pak je to podle unijních lídrů jednota, kterou "sedmadvacítka" členských zemí během vyjednávání prokazuje, ačkoli vypjatá poslední fáze by ještě mohla s tímto hodnocením zahýbat. Mnozí také věří, že zmatek v Británii vzal vítr z plachet těm, kteří pomýšleli na to, že by ji následovali.

Ovšem květnový summit unijních šéfů v Rumunsku, který měl být zasvěcen budoucnosti EU bez Británie, a následné volby do Evropského parlamentu nejspíše zase odhalí neshody kolem směřování bloku. Zakladatelské země Německo a Francie nemají stejný pohled na posílení měnové unie, to samé lze říci o Itálii a jejích severních sousedech ohledně přerozdělování migrantů přicházejících po moři. Bohatší země se pak s bývalými členy komunistického bloku přou ohledně zaplnění mezery v rozpočtu po Británii, předmětem sporů jsou také postupy některých východních vlád proti jejich oponentům.

"EU v rámci brexitu ukázala mimořádnou jednotu. Kéž bychom byli stejně jednotní i v ostatních otázkách," povzdechl si jeden z diplomatů připravujících květnový summit v rumunském Sibiu.

V důsledku aktuálních problémů britské premiérky Theresy Mayové by se mohlo stát, že Británie bude stále členem EU v době konání vrcholné schůzky, jakož i v termínu evropských voleb, což je nový oříšek, kvůli němuž se někteří mají na pozoru před odkladem brexitové lhůty. Jen málokdo je ale, zdá se, s to vypudit Británii proti její vůli... prozatím.