Řecký parlament jedná o dohodě s Makedonií, konzervativci zvolí zdržovací taktiku

Řecký parlament dnes začal debatovat o loni uzavřené dohodě, která by měla ukončit dlouholetý diplomatický spor o název sousední Makedonie. Řecký a makedonský premiér se loni domluvili na kompromisu, přičemž Skopje souhlasilo s tím, že jako nové oficiální pojmenování státu bude používat název Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecká pravicová opozice a nacionalisté toto řešení odmítají, v parlamentu však nemají dostatek hlasů, aby dokázali ratifikaci zastavit.

Poslanci by o ratifikaci smlouvy měli hlasovat ve čtvrtek večer, časový harmonogram se však ještě může změnit. Listy Kathimerini a To Vima na svých zpravodajských serverech upozorňují, že hlasování se může zdržet, pokud se opozice rozhodne vyvolat hlasování o nedůvěře. Takový krok nevylučuje hlavní opoziční strana Nová demokracie (ND), která je nejhlasitějším kritikem dohody.

Opozice se domnívá, že dohoda uzavřená premiérem Alexisem Tsiprasem zrazuje řecké národní zájmy, protože sousední země bude ve svém názvu dál smět používat jméno Makedonie a její obyvatelé o sobě budou mluvit jako o Makedoncích. Řečtí konzervativci přitom tvrdí, že toto jméno historicky náleží řecké provincii a jeho používání cizím státem je ohrožením řecké suverenity.

V debatě předcházející hlasování proto podle řeckých médií zvolí zdržovací taktiku, jejíž součástí by mohl být i návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Pokud se tak stane, bude se o ratifikaci smlouvy hlasovat nejspíš až během víkendu nebo příští týden.

Návrh na vyslovení nedůvěry levicovému kabinetu nicméně nemá téměř žádnou naději na úspěch: opozice by potřebovala ve 300členném parlamentu podporu nejméně 151 poslanců a tu nemá.

Minulý týden parlament hlasoval o důvěře vládě na žádost premiéra Tsiprase, který chtěl potvrdit legitimitu svého kabinetu po odchodu menšího koaličního partnera, pravicové strany Nezávislí Řekové (ANEL). Ačkoli premiérova strana SYRIZA má pouze 145 poslanců, nakonec ji při hlasování podpořilo 151 zákonodárců.

Nezávislí Řekové z vlády odešli právě na protest proti podobě dohody s Makedonií. O víkendu proti dohodě v Aténách demonstrovaly desetitisíce lidí.

Na makedonské straně naproti tomu vstoupení dohody v platnost už nic nebrání. Ústavní změnu názvu země tamní parlament schválil začátkem měsíce.

Související

Více souvisejících

Řecko makedonie Alexis Tsipras

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

před 1 hodinou

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 2 hodinami

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy