V Německu loni o azyl požádalo 185.853 lidí, což je o 16,5 procenta méně než v roce 2017. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámil ministr vnitra Horst Seehofer, podle něhož pokles dokazuje, že migraci se daří usměrňovat.
Zatímco předloni ve spolkové republice o azyl požádalo 222.683 lidí, loni jich bylo o 36.830 méně. Většinu z loňských žádostí - 161.931 - tvořily první žádosti daného migranta, menšinu - 23.922 - opakované žádosti. Zajímavostí je, že téměř 20 procent prvních žádostí byly žádosti pro děti ve věku do jednoho roku, které se už narodily v Německu.
Nejčastějšími žadateli o azyl byli stejně jako v roce 2017 lidé ze Sýrie (46.164), Iráku (18.074) a Afghánistánu (12.251). Dalšími zeměmi v žebříčku byly Írán, Nigérie, Turecko, kde se počet žadatelů kvůli politické situaci v zemi zvýšil z 8483 na 10.655, Eritrea, Somálsko a Rusko.
Zahl der #Asylanträge nimmt weiter ab: 185.853 im vergangenen Jahr. Um 11 Uhr äußert sich Innenminister #Seehofer ausführlich zu den Zahlen. Später mehr bei @ntvde. pic.twitter.com/GDpztBPc5n
— Benjamin Konietzny (@benkonietzny) 23. ledna 2019
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl celkem o 216.873 žádostech o azyl, některé z nich byly i z předešlých let. Počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout, se oproti konci roku 2017 snížil ze 68.245 na 58.325. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433.719.
V 19,1 procenta žádostí o azyl loni BAMF běžencům udělil status uprchlíka, v 11,6 procenta doplňkovou ochranu. U 4,4 procenta žadatelů úřad zakázal jejich vyhoštění, i když na uprchlickou ochranu nemají nárok. Ve 34,7 procenta případů BAMF žádost zamítl. Zbývajících 30,2 procenta žádostí se vyřídilo jiným způsobem, například s pomocí dublinského systému.
Velkou část záporných rozhodnutí o azylu migranti napadají u soudů. Zhruba 320.000 takových řízení podle šéfa BAMF Hanse-Eckharda Sommera ještě není ukončeno. Loni německé soudy asi 17 procent negativních rozhodnutí německých úřadů zvrátily.
Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890.000 žadatelů o azyl. Od té doby šel počet příchozích běženců prudce dolů.
Související
Seehofer chce kvůli přílivu migrantů z Běloruska společné hlídky s Poláky
Pravicový extremismus je hrozbou pro Německo, varuje Seehofer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Zdroj: Libor Novák