Frustrace východních Němců? Nic překvapivého, prohlásila Merkelová

"Nepovažuji to za překvapivé, že je ve východním Německu frustrace," uvedla čtyřiašedesátiletá politička, podle níž to souvisí mimo jiné s odlišným vývojem regionu, než jaký řada jeho obyvatel po znovusjednocení Německa v roce 1990 očekávala.

Roli podle ní hraje například to, že lidé z východu mají dodnes v průměru nižší platy, jsou výrazně podreprezentováni ve vedoucích pozicích v politice i byznysu nebo jejich přesvědčení, že na ně obyvatelé západních částí spolkové republiky hledí s nezájmem.

Dopad podle Merkelové měl i příchod vysokého počtu uprchlíků v posledních letech, k němuž přispělo také její rozhodnutí ze září 2015 neuzavřít německé hranice. "Nepřekvapilo mě, že mnoho lidí v nových (spolkových) zemích s takovým rozhodnutím mělo větší problém než ti ve starých zemích," řekla. "V NDR bylo příliš málo zkušeností s jinými kulturami," vysvětluje si rozdílný přístup.

Právě na východě Německa od roku 2015 výrazně stoupl počet útoků proti běžencům a azylovým zařízením. Německá kancléřka se zde u části obyvatel stala nenáviděnou figurou. Zároveň šla prudce nahoru popularita protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která má letos dokonce dobrou šanci zvítězit v zemských volbách ve východoněmeckých zemích Sasku, Braniborsku a Durynsku.

Merkelová si ale ani přesto nemyslí, že by dnes rozdělení společnosti bylo nejvýraznější. Je podle ní dobře možné, že společnost nebyla nikdy tak sjednocená a usmířená, jak si nyní myslíme. "Některé konflikty se až teď staly zřejmé, protože je společnost kvůli různým procesům změn pod větším tlakem," poznamenala také.