Čeká Venezuelu krvavá lázeň? Evropa má strach, do věci se chce vložit Francie i Španělsko

Nelegitimní. To slovo tam chybí. Když francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek pozdravil „odvahu stovek tisíců Venezuelanů, kteří pochodují za svoji svobodu", byl jeho tón o poznání tvrdší, než z ostatních evropských zemí. Macron označil výsledek květnových prezidentských voleb, jež vynesly Nicolase Madura na čelo Venezuely za „nelegitimní" s dodatkem, že Evropa „podporuje obnovu demokracie", píše novinář Marc Semo.

To slovo „nelegitimní" přitom nebylo v komuniké, které publikovala večer Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, a ve kterém jménem dvaceti osmi států vyzvala k tomu, aby byl vyslyšet „hlas" venezuelského lidu, jež požaduje předčasné volby. „Opatrný text se zdržel, alespoň pro tuto chvíli, následovat Spojené státy americké, Kanadu a většinu zemí subkontinentu, které uznaly opozičního představitele Juana Guaida za prozatímního prezidenta," vysvětluje Le Monde.

„Venezuelské jaro" se může proměnit v „krvavou lázeň"

Francie a Španělsko doufají, že pomohou na místě ve vyjednávání, aby došlo k vyřešení krize a zabránilo se, podle vyjádření jednoho ze západních diplomatů, „venezuelskému jaru, jež by vyústilo v krvavou lázeň".

Deset evropských velvyslanců, kteří byli přítomni v Caracase dne 10. ledna, se odmítlo zúčastnit slavnostního slavnostního ceremoniálu, při němž měl složit Nicolas Maduro svůj slib pro druhé funkčním období, což je v souladu s odmítnutím Evropské unie (EU) uznat legitimitu květnových prezidentských voleb z loňského roku. 2018. Ale přesto se setkali s Nicolasem Maduro letošního 18. ledna, a následujícího dne také s předsedou parlamentu, jeho soupeřem Juanem Guaidou.

Zatím to vypadá, že všechno je zablokováno. „Skupina Evropanů by nicméně mohla spojit své síly s pokusem o zprostředkování, který zahájil mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador. Francouzské orgány oznámily, že chtějí koordinovat svou pozici se svými partnery v osmadvacítce," zmiňuje Le Monde.

Macron chce být zase „jednička"

Tweet francouzského prezidenta Macrona ale poněkud podráždil Josepa Borrella, španělského ministra zahraničí. „Pokud někteří lidé chtějí hrát první roli, nechť tak činí," zahlásil nasupeně pro novináře. Ve skutečnosti je ale postavení Paříže a Madridu, stejně jako víceméně Berlína, totožné, píše večerník.

„Naše touha je povzbudit demokratický proces ve Venezuele a Francie by uznala toho, kdo bude zvolen na konci takového procesu," říká se v Paříži. „Musíme zabránit tomu, aby se věci zhoršovaly, a to jistě vyžaduje proces intervencí, jenž se zajistil jediný možný výstup, což jsou volby," vysvětlil šéf španělské diplomacie, odkazující na potřebu zachovat kontakt i se stávajícím režimem.

„Evropská unie má k dispozici skutečné prostředky, které pomohou najít řešení krize: nemá pasivní bilanci vůči Spojených států a byla důsledná během celé krize," tvrdí Paula Vasquezová, výzkumná pracovnice CNRS a specialistka na Venezuele. Od svého zvolení prezident Emmanuel Macron veřejně mnohokrát kritizoval autoritářské sklony Nicolas Maduro a represe vůči opozici.