Ve Švédsku začal proces s aktivistkou, která bránila deportaci Afghánce

Ve Švédsku dnes začal soudní proces s mladou aktivistkou, která loni v červenci v letadle bránila vyhoštění odmítnutého žadatele o azyl z Afghánistánu. Jednadvacetiletá Elin Erssonová čelí obžalobě kvůli porušení leteckého zákona, informovala agentura DPA. Hrozí jí pokuta nebo až šest měsíců za mřížemi a rozsudek by měl padnout 18. února.

Erssonová loni v létě nastoupila do letadla společnosti Turkish Airlines, které mělo z jihošvédského Göteborgu zamířit do Istanbulu. Jejím cílem bylo zabránit letadlu ve startu a znemožnit tím deportaci mladého Afghánce. I když brzy zjistila, že mladík na palubě není, rozhodla se zahájit svůj protest, neboť zjistila, že v letadle je jiný odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu.

Aktivistka si přes opakované výzvy palubního personálu odmítla sednout na své místo. Letadlo přitom nesmí vzlétnout, dokud všichni pasažéři nesedí.

Svou akci Erssonová natáčela po celou dobu na mobilní telefon a přenášela ji živě na facebook. U některých pasažérů se její čin setkal s pochopením, jiné rozhořčil. Palubní personál odmítl proti aktivistce zasáhnout násilím a nakonec nechal ji i 52letého afghánského běžence vystoupit.

Na videonahrávce pořízené mobilním telefonem, která má již 14 milionů zhlédnutí, Erssonová vysvětlila, že nesouhlasí s migrační politikou Švédska, jež podobně jako řada evropských zemí hodnotí žádosti Afghánců o azyl i podle místa, kde žijí. Některé oblasti Afghánistánu považuje švédská vláda za bezpečné a běžence tam vrací.

"Ve Švédsku nemáme trest smrti, ale deportace do země, ve které je válka, může smrt znamenat," vysvětlila loni Erssonová pohnutky svého činu.

Podle britského listu The Guardian byli mezitím oba Afghánci - mladší, kvůli kterému do letadla Erssonová původně nastoupila, i starší, kterého nakonec svou akcí před deportací načas uchránila - do své vlasti deportováni.

Státní zastupitelství dospělo k závěru, že Erssonová porušila letecký zákon. Švédka trvá na tom, že žádný zločin nespáchala, neboť svůj protest zahájila ještě na zemi, a ustanovení leteckého zákona se tak na ni nevztahuje.

V roce 2015 přijalo Švédsko rekordních více než 163.000 žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko uprchlíci Afghanistán Elin Erssonová (aktivistka)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 23 minutami

před 56 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody

Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy