Norské úřady se rozhodly vyhostit jako nežádoucí osobu polského konzula v Oslu Slawomira Kowalského, který se angažoval v případech dětí, jež odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. O vyhoštění informoval dnes náměstek polského ministra zahraničí Szymon Szynkowski. Norské rozhodnutí kritizoval jako "krajně neopodstatněné" a ohlásil reciproční reakci v podobě vyhoštění norské konzulky.
Oslo konzulovi vytýkalo "chování neslučitelné s rolí diplomata" vůči norským státním úředníkům. Na Kowalského "agresivní a částečně násilnické" chování podle Osla přišlo během tří let množství stížností.
Oslo v půli ledna vyzvalo Varšavu, aby konzula odvolalo, ta ale odmítla vyhovět. Kowalski měl ve funkci konzula setrvat do konce letošního června, kdy jej měl vystřídat jeho nástupce. Norsko se podle listu Gazeta Wyborcza snažilo i po vypršení třítýdenního ultimáta k odvolání konzula dospět s Varšavou k nějaké dohodě, ale marně.
Kowalski byl v Oslu od roku 2013. Loni v červnu norská policie znemožnila konzulovi, aby se zúčastnil schůzky s chlapcem, odebraným polské rodině. Konzul a norské úřady podle polského tisku odlišně interpretují vídeňskou úmluvu, upravující tyto záležitosti. O setrvání konzula Kowalského v Oslu navzdory norským výhradám rozhodl v lednu podle tisku ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Ministerstvo hodnotilo konzulovu práci dobře, v roce 2016 byl Kowalski ve vlasti oceněn jako "konzul roku".
Varšava v roce 2011 odvolala Kowalského předchůdkyni Adriannu Warcholovou, která přirovnala Barnevernet k organizaci nacistické mládeže Hitlerjugend, připomněl nedávno list Gazeta Wyborcza. Poznamenal také, že polská diaspora v Norsku čítá okolo 120.000 lidí a každý rok se z ní do péče norského státu z úředního rozhodnutí dostávají desítky dětí.
V České republice si Barnevernet získal značnou mediální pozornost odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Jejich matka se po několika letech obrátila se stížností na Norsko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Související
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek