Mela u soudu v Madridu: Začal proces s katalánskými politiky

Před nejvyšším soudem v Madridu dnes začal dlouho očekávaný proces s 12 katalánskými politiky obžalovanými kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska, za což některým z nich hrozí 16 až 25 let vězení za vzpouru. Proces, který obhajoba označuje za politický, sleduje několik stovek novinářů a místní média ho přenášejí v přímém přenosu. Před budovou soudu, hlídanou stovkami policistů, se sešli příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti a v Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Proces začal dopoledne s asi půlhodinovým zpožděním. Po přečtení obžaloby začaly proslovy obhájců, kteří hovořili o politickém procesu a porušování lidských práv obžalovaných. Devět z nich je ve vazbě, někteří už více než rok. "Svoboda projevu a shromažďování, právo na protest a manifestace, jsou jen některá z práv, která byla v této kauze porušena," uvedl dnes jeden z obhájců Andreu Van den Eynde.

Prvního dne veřejných slyšení, která budou trvat zřejmě minimálně do konce dubna a během nichž má soud vyslechnout na 600 svědků, se účastnila i část současného vedení Katalánska, včetně regionálního premiéra Quima Torry. Jeho předchůdce Carles Puigdemont, který žije od podzimu 2017 v Belgii a souzen má být v jiném procesu, dnes proces označil za zatěžkávací zkoušku pro španělskou demokracii. Za spravedlivý verdikt budeme považovat pouze zproštění obžaloby, řekl Puigdemont v Berlíně, kam přijel představit dokument společnosti Netflix nazvaný Dvě Katalánska.

Také například bývalý šéf separatistické organizace Jordi Sánchez, jemuž hrozí za vzpouru 17 let a který je ve vazbě už od poloviny října 2017, dnes označil na twitteru proces za politický. "Nastal čas pravdy. Jsme připraveni a přišli jsme sem s hlavou vztyčenou a pevní a odhodlaní," komentovala začátek procesu bývalá šéfka katalánského parlamentu Carme Forcadellová, jíž hrozí také 17 let vězení a která je ve vazbě téměř rok.

Sedm mužů a dvě ženy přivezly dnes k soudu vězeňské eskorty za přísných bezpečnostních opatření, další tři obžalovaní jsou souzeni na svobodě. Před soudní budovou je vítali jejich příznivci, ale i odpůrci katalánské nezávislosti. Ti na ně křičeli "pučisté" nebo "Ať žije Španělsko!".

Katalánští politici jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které odporují španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal týž rok v říjnu katalánský parlament. Po přijetí rezoluce rozpustila tehdejší španělská vláda se souhlasem Senátu katalánský parlament a regionální vládu sesadila.

Separatisté vyzvali po dobu procesu k řadě demonstrací v Katalánsku, Madridu i v zahraničí. Velký protest se má konat například v sobotu v Barceloně a příští týden se má v Katalánsku uskutečnit generální stávka.

Podle nevládní organizace Mezinárodní výbor právníků (ICJ) se sídlem v Ženevě hrozí v procesu omezení lidských práv a kauza by se mohla stát precedentem. "U obecně definovaných trestných činů podněcování ke vzpouře a vzpoura hrozí porušení zásady legality a svévolné zasahování do lidských práv," uvedla ICJ.

Proces začal den předtím, než má dolní komora španělského parlamentu hlasovat o rozpočtu na rok 2019. Menšinový kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze je odkázán i na hlasy katalánských nacionalistů, kteří opakovaně uvedli, že rozpočet nepodpoří. V takovém případě by hrozily předčasné volby.

Související

Více souvisejících

Madrid, Španělsko Katalánsko Quim Torra (Katalánsko)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy