Co si v Německu skutečně myslí o uprchlících? Merkelové podrazili nohy

Když se v roce 2015 rozhodla německá kancléřka Angela Merkelová otevřít hranice uprchlíkům a postarat se o ně, vysloužila si obdiv řady komentátorů i politiků po celém světě. Ocenili to i někteří němečtí občané, kteří poskytli oblečení nebo jídlo.

Za pouhý rok se ale situace dramaticky změnila. Takzvaná „vítací politika“ se koncem roku 2016 ocitla pod vlnou kritiky, mluvilo se o uprchlické krizi, náboženství uprchlíků, schopnosti je integrovat, až vše vyvrcholilo debatou o nastavení limitu, kolika migrantům má být povolen vstup do země.

Nedávný výzkum ale ukázal, že „vítací politika“ zdaleka neměla takovou podporu společnosti, jak se mohlo zdát. Zároveň ale téměř nikdo nemluvil o uprchlické krizi, tato slova se do veřejné diskuse dostala až v roce následujícím.

Výzkum odstartoval v listopadu 2015, tehdy se jej zúčastnilo 861 občanů. Zhruba polovina z nich pak po roce odpověděla na ty samé otázky. Už na začátku projevovaly tři čtvrtiny Němců skeptický názor na uprchlíky, zároveň u nich ale převládal humanitární pohled na věc.

Názor většiny nezměnila ani změna veřejné debaty, k níž během roku došlo. Pohled občanů se výrazně nezměnil, spíš se potvrdila teorie, že většina Němců neměla pro „vítací politiku“ kancléřky Merkelové pochopení od počátku.

Jen zhruba 20 % občanů nevadilo vybudování domovů pro uprchlíky v jejich okolí, velká většina ale byla proti. Zároveň si ale přáli, aby migranti žili v důstojných podmínkách, preferovali renovace nevyužívaných budov oproti jejich ubytování ve stavebních buňkách a kontejnerech.

Němci zároveň upřednostňovali nemuslimské uprchlíky, jejich nižší počet v jednom zařízení a větší vzdálenost mezi uprchlíky a jejich domy. Jen málokdo navíc během roku změnil názor, pouze o jediné procento přibylo těch, kteří si nepřáli mít uprchlíky ve svém nejbližším okolí. Tento stabilní trend navíc pokračuje dodnes.

Výzkum také poukázal na zajímavý fakt, že se Němci v první řadě nezabývají původem a náboženstvím uprchlíků. Důležitější jsou pro ně témata jako ubytování celých rodin namísto jednotlivců nebo důstojné životní podmínky pro migranty.

Autoři studie však poukazují i na možné selhání médií. Z výzkumu totiž vyplývá, že běžní občané byli na počátku mnohem kritičtější k „vítací politice“, později naopak neměli takové obavy z uprchlické krize, jak bylo veřejně prezentováno. Podle autorů tento problém v mediálním pokrytí problematiky přetrvává dodnes.