Němcům došla trpělivost s migranty. Policie je v pohotovosti

Když přišla německá kancléřka Angela Merkelová před lety s tzv. vítací politikou, dostávalo se jí chvály médií i některých občanů. Někteří Němci ale migranty rozhodně nevítali. V bývalé NDR třeba docházelo mnohem častěji k nenávistným útokům na žadatele o azyl.

Podle studie, kterou v pondělí vydalo německé Leibniz Centre, byli noví žadatelé o azyl v bývalé NDR desetkrát častěji terčem nenávistných trestných činů než žadatelé, kteří se nacházeli v západním Německu. Výzkum se soustředil na roky 2013 až 2015 a ukázal, že souvisí s nedostatečnou zkušeností regionu s přítomností cizinců.

Podle ekonoma Martina Langeho studie prokázala spojitost mezi zvýšeným rizikem nenávistných útoků vůči migrantům a zkušeností jednotlivých oblastí se zahraničními občany. Na místech, kde žije více cizinců, je pravděpodobnost podobných incidentů minimální.

„Očekávali jsme, že objevíme více útoků na žadatele o azyl na východě – poukazovali na to už některé předchozí studie i média – cítili jsme, že to uvidíme v datech,“ říká Lange. Výzkum se soustředil na trestné činy, jako jsou žhářství, projevy nenávisti, graffiti v podobě svastik a fyzické útoky.

Ve srovnatelných regionech v bývalé NDR docházelo k násobně většímu počtu útoků proti uprchlíkům než na západě. Na 100 tisíc místních obyvatel připadaly dva až tři nenávistné trestné činy, zatímco v regionech na západ od někdejší železné opony připadal průměrně jediný incident na celých 200 tisíc lidí.

Proč tomu tak je? Často jsou zmiňovány ekonomické rozdíly mezi regiony bývalé NDR a zbytkem Německa. Podle výzkumníků však hraje tento faktor minimální roli. „Studie netvrdí, že není vztah mezi ekonomickou deprivací a nenávistnými zločiny, ale přímo s útoky na žadatele o azyl ekonomika nesouvisí,“ konstatuje Lange.

„Musíte mít na vědomí, že v Německu už roky klesá nezaměstnanost a zdejší ekonomika si v současnosti vede velmi dobře. To mohlo rovněž přispět k tomu, že jsme žádný vztah mezi těmito faktory neobjevili,“ dodává Lange.

Výzkum se ale soustředil na historickou zkušenost regionů s xenofobií. Ukázalo se, že projevy xenofobie jsou mnohem častější v bývalé NDR, stát s tím však bojuje jen těžko. „Nárůst počtu nenávistných zločinů je spojen s xenofobií, která je v některých regionech mezi lidmi zakořeněná,“ vysvětluje Lange. Někdy tak stačil jen příchod pár migrantů.

Od roku 2015 se ale situace v některých částech Německa otočila k lepšímu. Naopak v Kolíně nad Rýnem nebo Saské Kamenici, kde sami migranti spáchali množství závažných trestných činů, sledují odborníci negativní vývoj.

„Podle dat došlo v roce 2016 k zastavení nárůstu, v následujících dvou letech jsme dokonce pozorovali pokles počtu nenávistných útoků vůči žadatelům o azyl,“ konstatuje Lange. „Souvisí to s tím, že lidé si postupem času zvykají na častější kontakt s migranty.“

„Řešení nemůže spočívat v tom, že nebudeme umísťovat žadatele o azyl na východ, protože tam na ně historicky nejsou zvyklí. Musíme tak ale činit po konzultaci státu s místními občany a autoritami,“ vysvětluje Lange, jak by měla vypadat německá migrační politika.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Německo uprchlíci Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy