Němcům došla trpělivost s migranty. Policie je v pohotovosti

Když přišla německá kancléřka Angela Merkelová před lety s tzv. vítací politikou, dostávalo se jí chvály médií i některých občanů. Někteří Němci ale migranty rozhodně nevítali. V bývalé NDR třeba docházelo mnohem častěji k nenávistným útokům na žadatele o azyl.

Podle studie, kterou v pondělí vydalo německé Leibniz Centre, byli noví žadatelé o azyl v bývalé NDR desetkrát častěji terčem nenávistných trestných činů než žadatelé, kteří se nacházeli v západním Německu. Výzkum se soustředil na roky 2013 až 2015 a ukázal, že souvisí s nedostatečnou zkušeností regionu s přítomností cizinců.

Podle ekonoma Martina Langeho studie prokázala spojitost mezi zvýšeným rizikem nenávistných útoků vůči migrantům a zkušeností jednotlivých oblastí se zahraničními občany. Na místech, kde žije více cizinců, je pravděpodobnost podobných incidentů minimální.

„Očekávali jsme, že objevíme více útoků na žadatele o azyl na východě – poukazovali na to už některé předchozí studie i média – cítili jsme, že to uvidíme v datech,“ říká Lange. Výzkum se soustředil na trestné činy, jako jsou žhářství, projevy nenávisti, graffiti v podobě svastik a fyzické útoky.

Ve srovnatelných regionech v bývalé NDR docházelo k násobně většímu počtu útoků proti uprchlíkům než na západě. Na 100 tisíc místních obyvatel připadaly dva až tři nenávistné trestné činy, zatímco v regionech na západ od někdejší železné opony připadal průměrně jediný incident na celých 200 tisíc lidí.

Proč tomu tak je? Často jsou zmiňovány ekonomické rozdíly mezi regiony bývalé NDR a zbytkem Německa. Podle výzkumníků však hraje tento faktor minimální roli. „Studie netvrdí, že není vztah mezi ekonomickou deprivací a nenávistnými zločiny, ale přímo s útoky na žadatele o azyl ekonomika nesouvisí,“ konstatuje Lange.

„Musíte mít na vědomí, že v Německu už roky klesá nezaměstnanost a zdejší ekonomika si v současnosti vede velmi dobře. To mohlo rovněž přispět k tomu, že jsme žádný vztah mezi těmito faktory neobjevili,“ dodává Lange.

Výzkum se ale soustředil na historickou zkušenost regionů s xenofobií. Ukázalo se, že projevy xenofobie jsou mnohem častější v bývalé NDR, stát s tím však bojuje jen těžko. „Nárůst počtu nenávistných zločinů je spojen s xenofobií, která je v některých regionech mezi lidmi zakořeněná,“ vysvětluje Lange. Někdy tak stačil jen příchod pár migrantů.

Od roku 2015 se ale situace v některých částech Německa otočila k lepšímu. Naopak v Kolíně nad Rýnem nebo Saské Kamenici, kde sami migranti spáchali množství závažných trestných činů, sledují odborníci negativní vývoj.

„Podle dat došlo v roce 2016 k zastavení nárůstu, v následujících dvou letech jsme dokonce pozorovali pokles počtu nenávistných útoků vůči žadatelům o azyl,“ konstatuje Lange. „Souvisí to s tím, že lidé si postupem času zvykají na častější kontakt s migranty.“

„Řešení nemůže spočívat v tom, že nebudeme umísťovat žadatele o azyl na východ, protože tam na ně historicky nejsou zvyklí. Musíme tak ale činit po konzultaci státu s místními občany a autoritami,“ vysvětluje Lange, jak by měla vypadat německá migrační politika.

Související

Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Německo uprchlíci Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci

Varování meteorologů se potvrdila a Českou republiku zasáhla silná ledovka, která od časného rána ochromuje běžný život. Nejkritičtější situace panuje v dopravě, kde namrzající déšť vytvořil na cestách i trolejích nebezpečnou vrstvu ledu. Největší potíže pociťují cestující na železnici, protože led na vedení znemožňuje plynulý provoz vlakových souprav. Kvůli těmto technickým potížím musely dráhy odřeknout řadu klíčových spojů v ranní špičce.

před 2 hodinami

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

Předpověď slibuje teplejší zimní počasí i problémy kvůli ledovce

Celodenním mrazům během dalšího lednového týdne, který právě začíná, odzvoní. Předpověď slibuje oteplení, ale také možné komplikace kvůli silné ledovce. Vyplývá to z informací od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy