Když přišla německá kancléřka Angela Merkelová před lety s tzv. vítací politikou, dostávalo se jí chvály médií i některých občanů. Někteří Němci ale migranty rozhodně nevítali. V bývalé NDR třeba docházelo mnohem častěji k nenávistným útokům na žadatele o azyl.
Podle studie, kterou v pondělí vydalo německé Leibniz Centre, byli noví žadatelé o azyl v bývalé NDR desetkrát častěji terčem nenávistných trestných činů než žadatelé, kteří se nacházeli v západním Německu. Výzkum se soustředil na roky 2013 až 2015 a ukázal, že souvisí s nedostatečnou zkušeností regionu s přítomností cizinců.
Podle ekonoma Martina Langeho studie prokázala spojitost mezi zvýšeným rizikem nenávistných útoků vůči migrantům a zkušeností jednotlivých oblastí se zahraničními občany. Na místech, kde žije více cizinců, je pravděpodobnost podobných incidentů minimální.
„Očekávali jsme, že objevíme více útoků na žadatele o azyl na východě – poukazovali na to už některé předchozí studie i média – cítili jsme, že to uvidíme v datech,“ říká Lange. Výzkum se soustředil na trestné činy, jako jsou žhářství, projevy nenávisti, graffiti v podobě svastik a fyzické útoky.
Ve srovnatelných regionech v bývalé NDR docházelo k násobně většímu počtu útoků proti uprchlíkům než na západě. Na 100 tisíc místních obyvatel připadaly dva až tři nenávistné trestné činy, zatímco v regionech na západ od někdejší železné opony připadal průměrně jediný incident na celých 200 tisíc lidí.
Proč tomu tak je? Často jsou zmiňovány ekonomické rozdíly mezi regiony bývalé NDR a zbytkem Německa. Podle výzkumníků však hraje tento faktor minimální roli. „Studie netvrdí, že není vztah mezi ekonomickou deprivací a nenávistnými zločiny, ale přímo s útoky na žadatele o azyl ekonomika nesouvisí,“ konstatuje Lange.
„Musíte mít na vědomí, že v Německu už roky klesá nezaměstnanost a zdejší ekonomika si v současnosti vede velmi dobře. To mohlo rovněž přispět k tomu, že jsme žádný vztah mezi těmito faktory neobjevili,“ dodává Lange.
Výzkum se ale soustředil na historickou zkušenost regionů s xenofobií. Ukázalo se, že projevy xenofobie jsou mnohem častější v bývalé NDR, stát s tím však bojuje jen těžko. „Nárůst počtu nenávistných zločinů je spojen s xenofobií, která je v některých regionech mezi lidmi zakořeněná,“ vysvětluje Lange. Někdy tak stačil jen příchod pár migrantů.
Od roku 2015 se ale situace v některých částech Německa otočila k lepšímu. Naopak v Kolíně nad Rýnem nebo Saské Kamenici, kde sami migranti spáchali množství závažných trestných činů, sledují odborníci negativní vývoj.
„Podle dat došlo v roce 2016 k zastavení nárůstu, v následujících dvou letech jsme dokonce pozorovali pokles počtu nenávistných útoků vůči žadatelům o azyl,“ konstatuje Lange. „Souvisí to s tím, že lidé si postupem času zvykají na častější kontakt s migranty.“
„Řešení nemůže spočívat v tom, že nebudeme umísťovat žadatele o azyl na východ, protože tam na ně historicky nejsou zvyklí. Musíme tak ale činit po konzultaci státu s místními občany a autoritami,“ vysvětluje Lange, jak by měla vypadat německá migrační politika.
Související
Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
před 1 hodinou
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
před 2 hodinami
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 3 hodinami
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 4 hodinami
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 5 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 6 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 7 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 7 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 8 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 9 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 10 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 10 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 11 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 12 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 13 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
včera
Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy
Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.
Zdroj: Libor Novák