Němcům došla trpělivost s migranty. Policie je v pohotovosti

Když přišla německá kancléřka Angela Merkelová před lety s tzv. vítací politikou, dostávalo se jí chvály médií i některých občanů. Někteří Němci ale migranty rozhodně nevítali. V bývalé NDR třeba docházelo mnohem častěji k nenávistným útokům na žadatele o azyl.

Podle studie, kterou v pondělí vydalo německé Leibniz Centre, byli noví žadatelé o azyl v bývalé NDR desetkrát častěji terčem nenávistných trestných činů než žadatelé, kteří se nacházeli v západním Německu. Výzkum se soustředil na roky 2013 až 2015 a ukázal, že souvisí s nedostatečnou zkušeností regionu s přítomností cizinců.

Podle ekonoma Martina Langeho studie prokázala spojitost mezi zvýšeným rizikem nenávistných útoků vůči migrantům a zkušeností jednotlivých oblastí se zahraničními občany. Na místech, kde žije více cizinců, je pravděpodobnost podobných incidentů minimální.

„Očekávali jsme, že objevíme více útoků na žadatele o azyl na východě – poukazovali na to už některé předchozí studie i média – cítili jsme, že to uvidíme v datech,“ říká Lange. Výzkum se soustředil na trestné činy, jako jsou žhářství, projevy nenávisti, graffiti v podobě svastik a fyzické útoky.

Ve srovnatelných regionech v bývalé NDR docházelo k násobně většímu počtu útoků proti uprchlíkům než na západě. Na 100 tisíc místních obyvatel připadaly dva až tři nenávistné trestné činy, zatímco v regionech na západ od někdejší železné opony připadal průměrně jediný incident na celých 200 tisíc lidí.

Proč tomu tak je? Často jsou zmiňovány ekonomické rozdíly mezi regiony bývalé NDR a zbytkem Německa. Podle výzkumníků však hraje tento faktor minimální roli. „Studie netvrdí, že není vztah mezi ekonomickou deprivací a nenávistnými zločiny, ale přímo s útoky na žadatele o azyl ekonomika nesouvisí,“ konstatuje Lange.

„Musíte mít na vědomí, že v Německu už roky klesá nezaměstnanost a zdejší ekonomika si v současnosti vede velmi dobře. To mohlo rovněž přispět k tomu, že jsme žádný vztah mezi těmito faktory neobjevili,“ dodává Lange.

Výzkum se ale soustředil na historickou zkušenost regionů s xenofobií. Ukázalo se, že projevy xenofobie jsou mnohem častější v bývalé NDR, stát s tím však bojuje jen těžko. „Nárůst počtu nenávistných zločinů je spojen s xenofobií, která je v některých regionech mezi lidmi zakořeněná,“ vysvětluje Lange. Někdy tak stačil jen příchod pár migrantů.

Od roku 2015 se ale situace v některých částech Německa otočila k lepšímu. Naopak v Kolíně nad Rýnem nebo Saské Kamenici, kde sami migranti spáchali množství závažných trestných činů, sledují odborníci negativní vývoj.

„Podle dat došlo v roce 2016 k zastavení nárůstu, v následujících dvou letech jsme dokonce pozorovali pokles počtu nenávistných útoků vůči žadatelům o azyl,“ konstatuje Lange. „Souvisí to s tím, že lidé si postupem času zvykají na častější kontakt s migranty.“

„Řešení nemůže spočívat v tom, že nebudeme umísťovat žadatele o azyl na východ, protože tam na ně historicky nejsou zvyklí. Musíme tak ale činit po konzultaci státu s místními občany a autoritami,“ vysvětluje Lange, jak by měla vypadat německá migrační politika.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Německo uprchlíci Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

před 4 hodinami

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

před 6 hodinami

před 7 hodinami

 J. D. Vance

Ve Švýcarsku dnes mají začít přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem

Ve Švýcarsku mají začít přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem, a to i přesto, že íránská armáda oznámila opětovné uzavření Hormuzského průlivu. Důvodem tohoto kroku mají být izraelské útoky na jižní Libanon. Americká armáda nicméně toto tvrzení zpochybnila a uvedla, že lodní doprava v oblasti nadále funguje. Podle Teheránu bylo uzavření průlivu reakcí na smrtící údery ze strany Izraele v Libanonu, což Írán považuje za porušení dohody o ukončení války, kterou dříve uzavřel s USA. Americký viceprezident JD Vance přistál ve Švýcarsku v neděli brzy ráno a začátek nového kola rozhovorů se očekává později během dne.

před 8 hodinami

Letní počasí

Počasí příští týden: Tropické teploty zůstanou, každý den mohou překonat třicítku

Nadcházející týden přinese letní až tropické teploty, které zpočátku doprovodí přeháňky a bouřky. Na začátku týdne bude převládat polojasno nebo jasno, při přechodně zvětšené oblačnosti se však místy vyskytnou i silné bouřky. Meteorologové z ČHMÚ.cz upozorňují, že je mohou doprovázet kroupy, nárazy větru a přívalové srážky s úhrny kolem 35 mm. 

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

včera

Na stadionech, které hostí letošní MS, se běžně hraje spíš americký fotbal.

Domácí Mexiko si zajistilo postup ze skupiny. Kanada zase pro změnu rozdrtila Katar

V úvodu 2. kola základních skupin fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku se dařilo dvěma domácím pořadatelům. Mexiko si jako první tým na tomto šampionátu zajistilo postup ze skupiny, když poté, co před tím porazilo Jihoafrickou republiku 2:0, si nyní poradilo 1:0 i s Jižní Koreou. Druhý domácí tým Kanada si ve svém zápase jasně poradila pro změnu s Katarem, nad kterých vyhrála 6:0 s tím, že hattrick zaznamenal Jonathan David. Na tento duel však nebude vzpomínat v dobrém Koné, jemuž byla po tvrdém zákroku zlomena noha a účast na MS tak pro něj skončila. Švýcaři odčinili své úvodní zaváhání s Katerem a tentokrát žádné překvapení nepřipustilo s Bosnou a Hercegovinou, nad kterou vyhráli 4:1.

včera

Donald Trump

Trump stupňuje konflikt s Itálií. Meloniová mu vzkázala, ať se stará o sebe

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyostřil svůj spor s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, když zopakoval své tvrzení, že ho na summitu skupiny G7 ve Francii opakovaně a naléhavě žádala o společnou fotografii. Trump na sociálních sítích uvedl, že italská předsedkyně vlády, která dosud patřila k jeho klíčovým evropským spojencům, žadonila o snímek znovu a znovu. Zároveň prohlásil, že popularita Meloniové v její vlasti prudce klesá, což dává do souvislosti s jejím odmítnutím podpořit Spojené státy v nedávném vojenském konfliktu s Íránem.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán uzavírá Hormuzský průliv. Obvinil USA a Izrael z porušení mírové dohody

Írán oznámil uzavření strategického Hormuzského průlivu a obvinil Spojené státy a Izrael z hrubého porušení nedávno podepsané mírové dohody. Teherán tímto radikálním krokem reaguje na pokračující vojenské operace izraelské armády na území jižního Libanonu. Podle íránského vojenského velení jde o přímou reakci na flagrantní nedodržení slibů ze strany Washingtonu, který měl zajistit klid zbraní ve všech oblastech zasažených širším konfliktem.

včera

včera

Pantsir-S

Rusko se obává dalšího útoku Ukrajiny. Nasadilo další systém Pantsir

Ruské síly posílily ochranu moskevské rafinérie v jihozápadní části metropole umístěním dalšího protiletadlového systému Pantsir. Nové stanoviště se nachází nedaleko sjezdu z moskevského dálničního okruhu, jen několik stovek metrů od samotného průmyslového areálu. Podle analytiků z Defence Express tento krok jasně ukazuje na snahu zabezpečit klíčovou infrastrukturu po nedávných vzdušných útocích.

včera

Bouřky, ilustrační fotografie

Počasí: Silné bouřky dorazily do Česka. Na západě padají dvoucentimetrové kroupy

První výraznější bouřky dnešního dne se na českém území již rozvíjejí v Jihočeském kraji, kde zasáhly zejména Prachaticko a Volyňsko. Vzhledem ke stávajícím atmosférickým podmínkám je v těchto oblastech nutné počítat s rizikem pádu krup o průměru přesahujícím 2 centimetry a také s velmi intenzivními přívalovými srážkami.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Británií zmítá hluboká politická krize. Všichni chtějí konec Starmera, ten rezignaci odmítá

Britský premiér Keir Starmer v současné době čelí nejhlubší politické krizi od svého nástupu do úřadu a jeho pozice v čele Labouristické strany je vážně ohrožena. Podle vlivných hlasů zevnitř strany ztratil předseda vlády faktickou kontrolu nad svým kabinetem i parlamentní frakcí. Vnitrostranický tlak rapidně zesílil po klíčových událostech uplynulých dní, které nastartovaly otevřené debaty o nutnosti rychlé výměny ve vůdcovském křesle.

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

včera

včera

Izraelci jsou naštvaní. Trump nás zradil, tvrdí po uzavření dohody s Íránem

Uzavření prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem vyvolalo v Izraeli vlnu rozhořčení a obav. Mnozí Izraelci vnímají tento krok jako zradu ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a domnívají se, že dohoda zanechala zemi v izolaci vůči hrozbám z okolí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy