Dva týdny do brexitu. Británie má čtyři možnosti, co bude nikdo neví

V úterý premiérka Mayová poslancům předložila brexitovou dohodu poté, co vyjednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem další doplňky, které měly přesvědčit odpůrce takzvané irské pojistky, že Británie nebude neomezenou dobu vázána k unijním pravidlům. Porážka Mayové sice nebyla tak katastrofální jako v lednu, kdy pro dohodu hlasovalo 202 zákonodárců a proti 432, i tak ale tento týden činil rozdíl mezi příznivci a odpůrci smlouvy 149 hlasů.

Další důležité hlasování čekalo britské poslance ve středu, kdy odmítli odchod země z EU bez dohody. Ve čtvrtek pak schválili návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce ovšem o odložení termínu brexitu z 29. března na 30. června požádat evropskou sedmadvacítku jen v případě, že britští zákonodárci do 20. března dohodu o brexitu schválí. Pokud vyjde vládní plán, budou tedy poslanci hlasovat o stejné dohodě potřetí.

Šance, že tentokrát dohodu schválí, přitom nejsou nízké. Klíčové bude podle pozorovatelů postoj severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která menšinový kabinet premiérky Mayové podporuje, v uplynulých dvou hlasováních se ale postavila proti brexitové dohodě. Pokud by se podařilo odpor DUP zlomit, mohlo by to k podpoře přimět i vzpurné euroskeptické poslance Konzervativní strany.

Například konzervativní poslankyně Esther McVeyová, která loni kvůli nesouhlasu s brexitovou politikou premiérky opustila funkci ministryně práce a dvakrát pak hlasovala proti dohodě, už naznačila, že by ji nyní mohla podpořit. Někteří poslanci ale vyzývají, aby předseda sněmovny John Bercow hlasování o stejném dokumentu potřetí za sebou vůbec neumožnil.

V případě, že by poslanci skutečně příští týden dohodu v třetím kole schválili, požádala by vláda na základě čtvrtečního hlasování o krátký odklad brexitu a to do 30. června. Ze zemí EU27 přitom zaznívá, že prezidenti a premiéři by s takovým prodloužením na summitu EU příští čtvrtek a pátek v Bruselu s největší pravděpodobností souhlasili.

Jiná situace by nastala, pokud by i napotřetí smlouva Dolní sněmovnou neprošla. Ačkoli ve středu poslanci odhlasovali, že nechtějí brexit bez dohody, v zákoně z loňského roku je 29. březen nadále zakotven jako termín odchodu z EU, a zůstává tak navzdory přání poslanců "výchozí" variantou.

Neřízený odchod z EU by Británie poté mohla odvrátit ještě žádostí o delší odklad brexitu. Jak by se k tomu ale postavily země unijní sedmadvacítky, není jasné. Předseda Evropské rady Donald Tusk sice tento týden uvedl, že vyzve prezidenty a premiéry, aby byli otevřeni možnosti "dlouhého" odložení brexitu, šéfové států a vlád EU27 ale trvají většinou na tom, že v takovém případě by musela Británie představit jasnou alternativu dalšího vývoje.

V případě, že by EU nakonec s delším odkladem nesouhlasila, následoval by nejspíš neřízený brexit bez dohody. Pokud by souhlasila, musela by se Británie například účastnit voleb do Evropského parlamentu, které se konají na konci května. Delší odklad by mohla zkusit využít například k vyjednání zcela nové dohody. Zda by za jednacím stolem opět seděla Theresa Mayová, přitom není jasné.

Jednou z variant vývoje v případě delšího odkladu je i další referendum, které mnozí považují za jedinou cestu, jak se dostat z patové situace, na jejímž počátku stálo lidové hlasování z roku 2016. Druhé referendum oficiálně podporují labouristé - nejsilnější opoziční strana v britské Dolní sněmovně, a vyslovili by se pro něj patrně i skotští nacionalisté, liberální demokraté a zřejmě i část vládních konzervativců. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že nyní by většina Britů byla pro setrvání v EU. Podle odhadů by ovšem na uspořádání referenda bylo třeba nejméně 22 týdnů.

Pozorovatelé považují za možné i to, že opoziční poslanci předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě, který by v případě schválení vedl k demisi kabinetu. Pokud by se nepodařilo někomu jinému během dvou týdnů sestavit vládu, jež by získala důvěru, následovalo by vypsání předčasných parlamentních voleb. Jak by se k brexitu postavila vláda, která by z hlasování vzešla, si neodvažují tipovat ani přední brexitologové.

Ve hře zůstává i varianta, že Británie téměř tři roky od referenda z roku 2016 brexit úplně zruší a zůstane plnoprávným členem Evropské unie.