Podezřelý ze střelby v Utrechtu byl zadržen, stupeň ohrožení snížen

Sedmatřicetiletý Turek Gökmen Tanis podezřelý ze střelby v tramvaji v Utrechtu, při které dnes zahynuli tři lidé a pět dalších utrpělo zranění, byl zadržen. Na tiskové konferenci to oznámily nizozemská policie a státní zastupitelství. Zároveň zdůraznily, že motiv jeho činu je nadále nejasný. Vyšetřovatelé nevylučují, že šlo o teroristický útok, ve hře jsou ale i další varianty včetně vztahového dramatu.

Po dopolední střelbě vyhlásili v provincii Utrecht pátý, tedy nejvyšší stupeň ohrožení teroristickým činem. Po zadržení podezřelého stupeň ohrožení opět snížili na čtvrtý. V Utrechtu večer opět začala jezdit i hromadná doprava.

Motiv střelce zůstává nadále neznámý. "Počítáme s teroristickým motivem, nemůžeme ale vyloučit ani jiné motivy," uvedl na večerní tiskové konferenci státní zástupce. Později i premiér Mark Rutte uvedl, že motiv "je stále nejasný".

Kromě muže podezřelého ze střelby byl při domovních prohlídkách v Utrechtu zadržen ještě jeden další muž. V jakém vztahu je k Tanisovi, zatím není jasné.

Podle nizozemských médií mnohé nasvědčuje tomu, že pachatel mohl střílet kvůli osobním vztahům. Podle očitých svědků totiž mířil na ženu, kterou podle všeho znal, a až poté na lidi, kteří se jí snažili pomoci. Turecká agentura Anadolu uvedla s odvoláním na příbuzné podezřelého muže, že střílel z "rodinných důvodů". Terčem útoku byla podle nich příbuzná osoba. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že se případem zabývají i turecké zpravodajské služby.

Otec podezřelého Mehmet Tanis, který žije v Turecku, řekl místní tiskové agentuře, že se synem nemluvil jedenáct let a pokud se činu dopustil, "měl by si odpykat trest".

Nizozemský ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus uvedl, že Tanis nebyl pro policii neznámou osobou. Portál Hart van Nederland poznamenal, že je stíhán kvůli znásilnění z roku 2017. Veřejnoprávní stanice NOS informovala i o odsouzení za pokus o vraždu, vloupání či řízení v opilosti.

Násilný čin v Utrechtu odsoudila vláda, královská rodina i řada zahraničních politiků včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové. Útok odsoudili i čeští ministři zahraničí a vnitra Tomáš Petříček a Jan Hamáček.

Související

Gökman Tanis (střelec z Utrechtu)

Útok v Utrechtu má čtvrtou oběť. Motiv střelce zůstává nejasný

Počet obětí střelby v tramvaji v nizozemském městě Utrechtu dnes vzrostl na čtyři. Těžkým zraněním v nemocnici podlehl 74letý muž, informoval s odvoláním na státní zastupitelství list De Volkskrant. Jedna zraněná zůstává po střelbě z minulého týdne stále v nemocnici.
Gökman Tanis (střelec z Utrechtu)

Střelec z Utrechtu se přiznal, prý jednal sám. Soud mu prodloužil vazbu

Muž stíhaný v souvislosti s pondělní střelbou v Utrechtu za několikanásobnou vraždu s teroristickým motivem se dnes u soudu přiznal k činům, z nichž byl obviněn, a uvedl, že jednal sám. Oznámila to nizozemská prokuratura. Soud sedmatřicetiletému muži, který se narodil v Turecku, prodloužil vazbu o dva týdny.

Více souvisejících

Gökman Tanis (střelec z Utrechtu) střelba v tramvaji v Utrechtu (18. 3. 2019)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy